Listnaté, opadavé, poloopadavé a stálezelené keře jsou základním tvůrčím prvkem zahradní architektury. Zejména v menších zahradách hrají rozhodující úlohu a jejich výběru a vysazení do skupin je nutné věnovat velkou pozornost.

Jde o nepřeberně velkou skupinu zahrnující množství rodů a druhů s rozmanitými vlastnostmi, nároky, účinkem. Pokud všechny podmínky při výběru nezohledníme, nedosáhneme očekávaného účinu. Keře tvoří základní zapojené kompoziční skupiny, uplatňují se však také soliterně. Efekt jednotlivých kompozic a soliter umocňují trávníkové plochy a květiny v úpatí a popředí. Zvolené skupiny keřů plní nejen okrasnou funkci, ale stávají se také důležitým biotopem, v němž nachází příhodné podmínky užitečný hmyz a ptactvo. Vykonají za nás většinu nepříjemných úkonů spojených s bojem se škůdci. Skupiny keřů nemívají jen funkce dekorativní, ale také zajišťují intimitu, brání průniku prachu a zplodin do zahrady, využívají se jako ochrana proti větru, proti pohybu svahů apod. I v těchto případech však musíme dbát také na estetický výraz, případně i na užitek. Mnohé pěkné okrasné keře nás v létě a na podzim zásobí užitečnými plody, nebo se postarají ptactvu o zimní potravu. Zvlášť významné a časté je využití keřů pro vytvoření živého plotu. Dnes se ku prospěchu věci i uživatele mnohem častěji uplatňují volně tvarované výsadby podél plotu, tvořené rozmanitými, barevně i tvarově sladěnými druhy. Také živý plot se pak stává příznivým biotopem a zvláště útočištěm ptactva.
Velice bohatý sortiment usnadňuje výběr pro různé stanovištní podmínky. Máme druhy pro vysloveně zamokřené půdy i pro suché až suťovité stráně. Nabídka zahrnuje nejen keře mírného pásma, z asijských hor i nížin, ale také dřeviny subtropické, které se podařilo v našich podmínkách adaptovat. Mnohé keře rostou i v prostředí zatíženém emisemi. Přednost u tvůrců zahrad i jejich majitelů mají keře kvetoucí, jež k plnému účinu potřebují slunné nebo jen mírně zastíněné stanoviště. Zmíněné adaptované druhy z teplejších oblastí vyžadují dobrou propustnou půdu a chráněné, slunné stanoviště. V méně příznivých podmínkách nevyzrává včas dřevo, které pak podzimní mrazy poškodí.
Patří k častým omylům, že okrasné keře nevyžadují žádnou pozornost a péči. Zvláště po zimě je musíme prohlédnout a zmrzlé, suché části hlouběji odřízneme. Pokud zmrzl celý keř, seřízneme jej u země a počkáme, zda neobrazí. Takový keř nám napověděl, že jej pro příští zimu máme chránit. Keře také po letech zestárnou, ztratí typický habitus a zabrání tomu jen včasný řez. Řada keřů kvete jen na letorostech a jejich větve nebo část musíme každý rok hluboko seříznout. Často zmlazujeme a seřezáváme i vrby a svídy. U šeříků, azalek, pivoněk a jiných odstřiháváme odkvetlá květenství.

Přehled některých druhů

Muchovník (Amelanchier). Dnes se také u nás objevují v nabídce školkařů odrůdy muchovníků, řidších, nenáročných, otužilých keřů, jež snášejí sucho, vápenitou půdu a prospívají na slunci i v polostínu. Novější odrůdy mají velice chutné červené až tmavě fialové malvičky. V Severní Americe se pěstují plantážně a malvičky se využívají při výrobě cukrovinek a výživných směsí.

Temnoplodec (Aronia). Je znám více pod názvem aronie, nebo černý jeřáb. Keře krásně bohatě bíle kvetou a přinášejí množství černých malviček natrpklé chuti, která po přemrznutí trochu zeslábne. Využívají se zejména, díky tříslovinám a vitamínům, na výrobu velice trvanlivých a cenných šťav. Keř je velmi dekorativní. Někde si na malvičky zvyknou ptáci a pak musíme větve chránit sítí.

Dřišťál (Berberis). Rod zahrnuje mnoho opadavých i stálezelených trnitých keřů. Jednoduché listy se na podzim nádherně vybarvují. Nevysazujeme je blízko oken a altánů - žluté květy dosti nepříjemně voní. Opadavé druhy mají krásné, zářivě červené bobule. Vhodné i na suchá vápenitá místa. Využívají se do suchomilných skupin s růžemi a skalníky.

Komule Davidova (Buddleia davidii) zvaná také "tibetský šeřík" nebo "motýlí keř" je vysoká asi tři metry. Letorosty končí krásnými, dlouhými, hustými klasy trubkovitých, fialových, vonných květů. Kvete v červenci až září. Vyžaduje teplé, chráněné stanoviště a dobrou, propustnou půdu. V tvrdších zimách namrzá. Kořeny keře chráníme přes zimu přikrývkou. Zjara větve silně seřízneme.