Letničky jsou fantastické. V květnu se vysadí a o několik týdnů později už kvetou v plné kráse. Přitom však člověk nemůže zůstat úplně pasivní. Příprava záhonu, výsev a přirozeně i zalévání vyžadují spoustu námahy. I přesto se mnozí, kteří se za pohodlné považují, do tohoto díla pustí, protože si nechtějí nechat ujít tento krásný ohňostroj svěžích kvítků letniček. Při zakládání záhonu s letničkami je třeba pamatovat na rozdílné výšky vysazovaných druhů. Všechny se plnohodnotně uplatní jen tehdy, když je záhon rozvržen s rozmyslem. V tabulce Nejkrásnější letničky je přehled nejzajímavějších jednoletých druhů.

NEJKRÁSNĚJŠÍ LETNIČKY PRO SNADNÉ PĚSTOVÁNÍ

Černucha damašská (Nigella damascena) je letnička pro lenochy, protože se pěstuje z přímého výsevu. Semena se jednoduše rozhodí a bizarní květy a později i semeníky vás nadchnou. Plži si černuchy nevšímají.

Hledík větší (Antirrhinum majus) se dobře uplatní například v zeleninové zahrádce, kde velmi pěkně orámuje záhony, je velmi odolný a to i proti plžům.

Měsíček lékařský (Calendula officinalis) je rostlinou pro lenochy par excelence. Jakmile měsíček jednou v zahradě vykvete, máte ho tam navždy, protože se sám vysévá. Mnohdy začne být i nezkrotný a pak je na vás, aby kvetl pouze tam, kde má. Plži většinou ohrozí pouze předpěstované rostliny.

Krásenka (Cosmos bipinnatus) je krásná letnička. Stačí jen vysít semena a potom se jen dlouho radujeme z půvabných květů. Občas by se měly odstranit odkvetlé kvítky, podpoří se tak tvorba nových poupat. Ani pro krásenku nepředstavují plži velký problém.

Zářivka (Godetia spec.) umí skvěle vyplnit mezery v záhonu, pěstuje se velmi snadno. Nejvhodnější je vysadit předpěstované sazenice.

Slunečnice (Helianthus spec.) je oblíbená především u zahrádkářů, kteří udržují přírodě blízkou zahradu. Pokud padne slunečnice na úrodnou půdu je k nezadržení. Na plže je ale třeba dát pozor, na slunečnici si umějí pochutnat. Odkvetlé slunečnice na konci léta neodstraňujte, jejich semena obohatí jídelníček drobných opeřenců.

Smil listenatý (Helichrysum bracteatum) neboli slaměnka je vhodný k sušení. V zahradě sice nenadělá mnoho parády, ale přesto ho vyzkoušejte.

Sléz lesní (Malva sylvestris) je jako doma především v přírodní zahradě. Mnoho odrůd se vysemeňuje samovolně, a tak může být později na obtíž. Pokud se ale vyseté rostlinky udržují jen na místě, kde si to přejeme, získáme okrasu na spoustu let.

Ostálka (Zinnia spec.) je stará květina venkovských zahrádek. V létě je velmi oblíbená nejen k řezu, ale bohužel i plži. Buďte proto ostražití!

DVOULETÉ DRUHY

Mnoho letniček potřebuje předpěstování, proto je lepší nakoupit sazeničky u zahradníka. Následujících druhů se ale rozhodně nezříkejte:

Hvozdík bradatý (Dianthus barbatus) překrásně voní, po vysazení je jeho přítomnost v zahradě zaručena na mnoho let díky samovýsevu. Nemá žádné problémy s plži.

Náprstník (Digitalis spec.) patří mezi květiny, kterých si nemusíte téměř všímat. V polostínu se náprstník sám vysévá a stane se stálým obyvatelem zahrady. S plži má minimální problémy.

Chejr vonný (Erysimum cheiri) je překrásná a příjemně vonící letnička, bohužel ale trochu choulostivá. Mohou ho poničit silné mrazy a ani plži si tu a tam neodpustí jeho sousto.

Divizna (Verbascum spec.) dokáže na suchých a písčitých půdách vytvořit celá žlutá pole. I v divizně najdete věrného průvodce, rostlina se neúnavně sama vysévá. S plži nemá potíže.

Maceška (Viola spec.) patří mezi tradiční květiny a společně s tulipány a narcisy patří do jarního záhonu. Občasnému poškození plži se nevyhne.

Pomněnka (Myosotis spec.) je v přírodní zahrádce obzvlášť odolná společnice. Nemá problémy se škůdci a stejně jako maceška je ve spojení s tulipány a narcisy téměř povinnou výbavou jarní zahrady.