Mluvíme-li o venkovních bazénech, musíme se zmínit také o u nás poměrně nové formě venkovních rekreačních nádrží, kterými jsou tzv. biotopy. Biotop je malá vodní plocha s přírodním samočištěním, která se přibližuje přírodnímu vzhledu vodních ploch a přírodním podmínkám.
Tento typ vodních nádrží se začal stavět v Německu, Rakousku a ostatních zemích západní Evropy již v osmdesátých letech 20. století jako víceúčelová přírodní koupaliště, v nichž je spojena funkce bazénu pro koupání a plavání s okrasným jezírkem, které velmi dobře dotváří vzhled zahrady.Předností tohoto typu nádrže je voda bez chemikálií, protože vodní plocha doplněná rostlinami má samočisticí schopnosti, a jejich uplatnění estetického prvku v zahradě i v době, kdy počasí nepřeje koupání. Nádrž je rozdělena z hlediska funkčního i konstrukčního na dvě části – koupací (plaveckou) a okrasnou. Pro okrasné části se využívají většinou boční strany nádrže (postačí vyložení fólií) a část určená ke koupání má stěny i dno provedené z betonu nebo železobetonu (podle velikosti a hloubky nádrže). Mezi plaveckou a okrasnou částí je dělicí stěna z betonu nebo vyzděná z přírodního kamene a je vyvedena těsně pod hladinu vody. Tvar nádrže biotopu bývá zpravidla nepravidelný, různý pro každou individuální situaci. Ke koupání či plavání slouží část hlubší a část mělká – filtrační – je vysázena vodními rostlinami. Hloubka plavební zóny je 1,5–1,8 m, šířka 3–4 m a délka 5–10 m i větší. Pro snadný vstup do vody bývá jedna strana uzpůsobena stupňovitě nebo je svislá stěna opatřena žebříkem. Dobře vybudovaná vodní nádrž je schopná fungovat jako přírodní ekosystém s trvalou kvalitou vody vhodnou i ke koupání. Čistotu vody zajišťuje činnost vodních rostlin a filtrační systém – mikroorganismy ničí organické složky nečistot. Cirkulaci vody umožňuje nestejné ohřívání vody v obou zónách nádrže (nestejná hloubka okrasné a koupací části). Biologická rovnováha biotopu zůstává stabilní, pokud není narušena chemickými přípravky.
Pro výstavbu biotopu je třeba stejně jako u venkovních bazénů najít na zahradě slunné místo, vytyčit tvar jezírka a vykopat jámu pro plavební a filtrační zónu. Vykopaná jáma nejlépe lichoběžníkového profilu musí být před položením hydroizolační fólie pokryta přesátým pískem, který zaručuje její hladkost bez ostrých kamenů, suchá (pokud zemina nesplňuje tyto požadavky, je třeba stěny a dno jámy upravit obetonováním) a vyložená geotextilií. Pak se vybudují opěrné zídky mezi plavební a filtrační zónou. Do filtrační zóny je uložen granulát, který se prokládá vrstvami plaveného štěrku, a následně se osází vodními rostlinami, včetně břehových částí. Při plavební části biotopu se může vybudovat dřevěná lávka pro snadnější vstup do vody. Poblíž nádrže se vybuduje armaturní šachtice, kde jsou umístěny uzávěry přívodu vody.
Ukázka textu z knihy Bazény, Zdeňka Lhotáková
Vydavatelství ERA
Chleborádova 22/69, 619 00 Brno
www.erag.cz
foto www.biotopy.com
Vydavatelství ERA
Chleborádova 22/69, 619 00 Brno
www.erag.cz
foto www.biotopy.com













