Zakrslý stříbrný smrk obvykle keřovitého růstu, výška 1-1,2 m. Na půdu nenáročný, vyžaduje plné slunce. Velmi oblíbený.
Původ: Odrůda vyšlechtěná v roce 1937. původní druh pochází ze západní části Severní Ameriky. Roste ve výškách 2000-3300 m n.m. obvykle roztroušeně na březích horských řek a na bažinatých stanovištích.

Vzhled: Zakrslý stříbrný smrk obvykle keřovitého růstu, silnější rostliny mají ale tendenci tvořit hlavní výhon (terminál) a pak mají starší stromy nepravidelně kuželovitou korunu. Větve jsou hustě větvené, vodorovné až mírně vystoupavé a tvoří poměrně výrazná patra. Jehlice jsou tuhé 15-20 mm dlouhé, čtyřhranné, ostře špičaté, bodavé. Zbarvení je modro-stříbrné. Většinou neplodí. Rostlina dosahuje ve 20. roku výšky 1-1,2 m. a šířky 1,5-1,8m. Rostliny s terminálním výhonem dosahují v totmo věku výšky 2-2,5 m a šířky 1,5-2 m. Chceme-li mít rostlinu nízkou, keřovitou je nutné u starších rostlin nové terminály pravidelně odstraňovat.

Nároky: Půda běžná, vlhčí. Vyžaduje dostatek slunce, nikoli však vysychavý úpal. Nejkrásnější rostliny najdeme na stanovištích s vlhčím mikroklimatem s plným osluněním. Místa se silným úpalem a suchým vzduchem snižují vitalitu a hustotu rostlin. Zcela mrazuvzdorný, velmi tolerantní k prašnému a suchému prostředí (nízká vzdušná vlhkost).

Použití: Vděčná a žádaná odrůda, vhodná do skupin jehličnanů. Velmi působivá jako solitera nebo ve skupinové výsadbě do skalek a vřesovišt. Uplatnění najde i v mobilních nádobách.