Krása a působivost zahrady nespočívá jen v barvě květů nebo struktuře listů. Osobitý ráz jí vtiskují především stromy. Tvar jejich koruny by se však měl podřídit vzhledu okolního zeleného prostoru.

Romantický nádech mají stromy se smuteční nebo nící korunou. U smuteční formy přepadávají pouze tenké větve přes statnější. Silnější větve rostou většinou vzpřímeně nebo se k zemi sklánějí až na koncích. Nepřehlédnutelným příkladem je smuteční vrba (Salix alba ’Tristis’) a smuteční bříza (Betula pendula ’Tristis’). U nících forem koruny se k zemi sklánějí také silnější větve. Tyto růstové typy stromů proto nebývají příliš vysoké, ale zato rostou mohutně do šířky. Nící forma celé koruny se vyskytuje u mnoha stromů – například u břízy (Betula pendula ’Youngii’) nebo u jilmu (Ulmus glabra ’Pendula’). Dřeviny s podobným typem koruny vysazujte na přehledná místa, kde mohou naplno rozvinout svou krásu, například na rozlehlý trávník nebo na břeh většího jezírka. Pokud jsou výhony natolik dlouhé, že se dotýkají země, můžete je bez výčitek ustřihnout zahradnickými nůžkami.

Přísné tvary, jako je kulatá koruna javoru nebo štíhlý sloup habru (Carpinus betulus ’Fastigiata’), sluší formální zahradě s přímo črtanými liniemi. Do kýžené podoby se pravidelným řezem dají tvarovat i přirozeně rostoucí dřeviny, které dobře snášejí řez. Snadno se tvaruje například koruna lípy, buku i tisu.

Přírodu v miniaturním formátu představují umělecky tvarované zahradní bonsaje. Proslulé asijské umění nachází stále více příznivců i v Evropě. Nejsnáze se vychovávají dřeviny s pagodovitým růstem, k nimž patří především dřín a kalina japonská.