Větévky obsypané růžovými květy pobídnou i nevšímavce k zastavení. Slivoně (Prunus) představují obsáhlý botanický rod, nám se však nejlépe vybaví něžnými jarními květy bílých třešní, růžových broskvoní a meruněk či okrasných mandloní. Název slivoně navádí k domněnce, že sem patří švestky a slívy. Kromě nich, třešní, višní, meruněk, broskví sem patří celá řada dalších zástupců. Rostlinný rod Prunus vyniká ve své proměnlivosti. Zahrnuje většinou opadavé druhy. Z vždyzelených bývá v okrasné zahradě nejčastěji zastoupena bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus).

V rozlehlejší zahradě můžeme kombinovat různé zástupce, do malých zahrad vybereme keříky a drobné roubovance na kmínku. Velké stromy obdivujeme v přírodě. Do bělostného závoje se halí třešně ptáčnice, remízky rozsvítí keře trnek, mahalebky a z porostů prosvítá pronikavě vonící střemcha. V dubnu ještě květy nemusejí soupeřit o místo s listy, tak jejich krása naplno vynikne.

Vzrůst slivoní velmi kolísá, nejnižší typy se pohybují kolem 1 m (Prunus pumila – višeň písečná, Prunus microcarpa – višeň maloplodá). Z keřovitých se těší velké oblibě něžná mandloň trojlaločná (Prunus triloba), ze stromů jsou nejznámější mezi okrasnými třešněmi sakury. Stromové slivoně dosahují v dospělosti 8 až 12 m.

V barvě květů převažují různé odstíny bíle a růžové, někdy jsou červené. Květy jsou jednoduché (Prunus ´Mount Fuji´, Prunus ´Okame´, Prunus sargentii, Prunus ´Pandora´, Prunus ´Spire´) poloplné (Prunus glandulosa ´Alba Plena´, Prunus dulcis ´Roseoplena´, Prunus ´Umineko´) až plné (Prunus ´Kanzan´, Prunus ´Cheals Weeping´, Prunus ´Pink Perfection´, Prunus ´Shirofugen´), někdy převislé (Prunus padus ´Colorata´, Prunus subhirtella ´Pendula Rosea´) nebo seskupené do květenství. Většina sadovnicky zajímavých druhů kvete před olistěním. Mezi listy převládají různé odstíny zelené,ale najdeme i purpurové tóny nebo zeleno- žluté. Na většině druhů dozrávají různě velké plody s peckou. Při výběru okrasné slivoně se informujete u svého zahradníka, dá vám konkrétní tipy, u kterých je nepatrná násadu plodů, aby neznečišťovaly okolní plochy.

Nejlépe jim vyhovuje slunečná poloha, případně snesou i částečný polostín. Nároky na půdu a obsah vápníku se liší. Žádná z nich však neroste v půdách těžkých, jílovitých a zamokřených. Pro meruňky, broskvoně a mandloně vybíráme chráněné polohy, další zástupci snášejí naši zimu dobře. Okrasné slivoně nezaskočí ani znečištěné ovzduší. Vysazujeme je v bezlistém stavu na podzim nebo zjara. Po výsadbě seřízneme korunku až o dvě třetiny. Na rozdíl od plodících ovocných stromů u okrasných třešní a mandloní seřízneme po odkvětu všechny větévky poměrně nakrátko, abychom zajistili dostatek květů na další rok. Jinak slivoně zbytečně neřežeme, nesprávný a hluboký řez je jednou z příčin nepříjemného onemocnění klejotokem. Nikdy je neřežeme v zimě!

Mnohost zástupců umožňuje velmi různorodé použití. Stromy zařazujeme jako solitéry nebo předsazujeme před skupiny dřevin. Představte si nádhernou třešeň v trávníku nebo alej sakur! Nedaleko budov a u vstupů se uplatí zase převislé typy koruny. Nízké keřovité slivoně se hodí k oživení skalek, vřesovišť, skupin drobných jehličnanů a stálezelených keřů. Nízké slivoně se hodí i na volné živé ploty a plůtky. Mahalebka se hodí i pro plot stříhaný. Kořenový systém slivoní je velmi bohatý a hluboký. Proto třeba trnku nebo další keřové slivoně využijeme i na svazích nejen pro krásu, ale i pro zpevnění. Nakvetlé větévky mandloně trojlaločné nabízí nyní i květináři.