Kdo viděl kvést Kleopatřinu jehlu, ví, že její lidové označení „pochodňová lilie“ je velmi přiléhavé, neboť nápadná květenství podobná klasům, která se na přímých stoncích v jasných barevných tónech vynořují nad listy, skutečně připomínají pochodně. Pochodňové lilie však nemají s „klasickými“ liliemi, jako je například lilie bělostná, zcela nic společného.

Vzrůst: 60–150 cm
Doba kvetení: IV–IX
Asi 70 různých druhů Kleopatřiny jehly pochází z jižní a tropické Afriky. Tyto stálezelené nebo opadavé trvalky vytváří keřovité trsy a v závislosti na druhu a odrůdě dorůstají do výšky 60–150 cm.

Převislé lineární až páskovité listy mají světle až středně zelenou, případně šedozelenou barvu. U opadavých druhů se listy často podobají trávě, listy stálezelené Kleopatřiny jehly jsou širší a obzvlášť dlouhé. Od června do září se objevují přímé hrozny, které se skládají z velkého množství trubicovitých květů, tolik vyhledávaných včelami.

Krása pozoruhodné Kleopatřiny jehly se může rozvinout zejména na slunném, dobře chráněném stanovišti, rostlina vyžaduje dobře propustnou půdu bohatou na živiny. Pěstujeme-li Kleopatřinu jehlu v popředí skupiny vybraných trvalek, ještě více umocníme neopakovatelný pohled na květy „hořící“ oranžovou až tmavě červenou barvou. Rostlina kvete od července do září.

Kleopatřina jehla se po estetické stránce ideálně doplňuje s jemnými trávami, ale i s šaterem, popřípadě s jinými subtilními druhy rostlin, které se podřídí expresívní síle Kleopatřiny jehly. Opravdového romantického dojmu docílíte například kombinací se šantou.

Aby Kleopatřina jehla dobře přezimovala, je vhodné jí o třetinu zastřihnout listy. Dále se doporučuje zakrýt rostlinu listím.