Ve vytápěném skleníku nebo za okno v teplé místnosti vysejeme letničky, které pomalu vzcházejí – petunie, begonie, lobelky, šalvěje). Kromě tepla je pro výsevy nutné dodržet také pravidelnou zálivku a dostatek světla.

Rostliny napadené mšicemi ošetříme přípravky Karate Zeonn 5 SC, Mospilan 20 SP nebo Nurelle D.
Mšice jsou drobný savý hmyz, většinou zelené, žluté nebo černé barvy, který rostliny přímo poškozují sáním. Poškozené listy žloutnou, červenají a různě se deformují. Nejčastěji jsou napadány nejmladší listy vegetační vrcholy. Nepřímo škodí přenosem řady virových chorob a tím, že na vyloučené medovici se rozrůstají houbové „černě“ a tím se snižuje asimilační schopnost rostlin.

V únoru máme nejvyšší čas prohlédnout si v zahradnickém centru aktuální nabídku semen. Určitě mezi nimi objevíme kromě osvědčených druhů také některé novinky, které se vyplatí letos vyzkoušet. Pokud jsme si semena sebrali loni z vlastní zahrady, vyzkoušejme jejich klíčivost – stačí pár semen vysít na buničinu.

Nejpozději začátkem února vysejeme pelargonie. Koupené osivo vyséváme do substrátu pro výsevy do hloubky asi 0,5 cm a umístíme na velmi světlé místo s teplotou kolem 22 oC. Substrát nesmí nikdy vyschnout ani být zamokřený, rostlinky klíčí asi po týdnu. Po 14 dnech přepichujme do substrátu pro pelargonie doplněného o trochu písku.

Dvouletky z loňského výsevu, které přezimují pod zimním krytem, občas zkontrolujeme a za příznivého počasí vyvětráme. Pokud se objeví příznaky napadení houbovitými chorobami, ošetříme je za bezmrazého počasí fungicidy.

Balkonové rostliny přezimující v chladné místnosti občas zkontrolujeme a při případném výskytu škůdců, zejména mšic, ošetříme. Pelargonie přeneseme na světlejší, teplé místo a začneme více zalévat. Narašené výhony seřízneme.

Pelargonie, molici (Plectranthus), lilek (Solanum), fuchsie a další balkonovky přezimující v teplém prostředí si můžeme nařízkovat. Důležitá je zvýšená vlhkost vzduchu, květináčky proto můžeme překrýt mikrotenovým sáčkem (občas je nutné vyvětrat).

Pokud už nehrozí silnější mrazy, můžeme začít čistit trvalkové záhony. Koncem měsíce odstraníme zimní kryt, seřízneme všechny loňské části až u země a v případě potřeby přidáme kompost. Budeme-li hnojit syntetickými hnojivy, počkáme až do března.

Dostatečná vrstva suchého sněhu chrání trávník před vymrzáním. Největším nepřítelem trávníku je v této době holomráz - na zmrzlou travnatou plochu proto nevstupujeme a nenecháme po ní běhat ani větší psy. Křehká stébla při sešlapání odumírají a vznikají holiny. Při silné námaze hrozí odtržení drnů.

Koncem února si můžeme ve skleníku nebo v bezmrazé místnosti osázet truhlíky. Využijeme zejména otužilé macešky a sedmikrásky z loňských výsevů, rostliny nakoupené v zahradnických centrech (prvosenky, rychlené cibuloviny aj.) je třeba nejprve postupně otužit.

V únoru a březnu můžeme za mírného počasí seříznout plamének. Abychom zabránili vyholování v dolní části keře, seřízneme druhý rok po výsadbě celou rostlinu asi na 20 cm. V dalších letech už zkracujeme velkokvěté odrůdy na 60 cm, malokvěté a plané druhy (rostou bujněji) řežeme slaběji, pouze pro udržení v určené velikosti.