Mravenci

Mravenci jsou vůbec zajímaví živočichové. Podobně jako včely žijí ve velké rodině jako jeden organismus složený z královny matky, dělnic a samečků. Přísná hierarchie, přísné rozdělení úkolů. Každý přesně ví, co má dělat. I to, kdo bude chránit a pěstovat mšice, dokonce i to, kdo vleze k nám do kuchyně a zavolá ostatní k vyrabování na stole zapomenutých zásob. Mají úžasný dar komunikace, stačí, aby jeden malý mraveneček našel cestu na místo se zásobami jídla, a za chvíli už máme v domě celé mraveniště. Známe to všichni.

Co můžeme dělat s nastěhovanými všudypřítomnými mravenci?

Mravenci nesnášejí intenzivní vůně, vyhýbají se aromatickému rozmarýnu, šalvěji, levanduli. Větvičky těchto rostlin, případně celé rostliny můžeme dát na místa, odkud chceme tento maličký bezkřídlý hmyz dostat pryč (křídla mají jen samečci a královna je nosí jen do svatebního letu, potom křídla odpadnou). V domácnosti jim moc nevoní podrcený aromatický hřebíček.

Mravenci jsou v zahradě všude tam, kde je zdroj jejich potravy, tedy zejména mšice. Přilákáním slunéček, která početné kolonie mšic likvidují, se zredukují i zástupy mravenců. Přestěhují se radši k sousedům, kteří mšice mají.

Věděli jste, že mravenci si budují mraveniště nejraději na místech s nějakou energetickou anomálií? Prý vyhledávají pozitivní zóny. Takže kde je mraveniště, tam si můžeme udělat posezení, ale pozor, nesednout si přímo do mraveniště! Kyselina mravenčí je sice léčivá, ale jak se říká, všeho s mírou. Kyselina mravenčí se nachází také jako žahavá složka v kopřivě. Říká se, že kdo se požahá, nebude mít revma. Do mraveniště bych ale kvůli tomu ruku nestrkala.

Kyselina mravenčí se používá také jako biologická ochrana včelstev v boji se včelím parazitem – kleštíkem. Poznámka: Naše okrasně-užitkové slepičky liliputky s radostí začaly rozhrabávat a vyzobávat všechna mraveniště v naší zahradě. Důsledně. Ekologicky.