Pěstování zeleniny - rady do začátku (2)

Poslal(a) 07.02. 2018 13:00:17 (205 čtenářů)

Speciální úprava osiv, usnadnění výsevů
Běžně se některé druhy zeleniny moří, ať už je to proti škůdcům nebo chorobám, vcelku běžně se i upravuje povrch semen, zbavují se chloupků, háčků či silného osemení. Kdo hůře vidí na setí jemných semen, může si koupit osivo obalované, pásky s výsevy, které se jen položí do rýhy, přihrnou, pořádně zalévají. Obal obyčejně obsahuje látky chránící semeno před chorobami a škůdci, možná startovní dávku hnojiv, ale potřebuje pro svůj rozpad více vláhy než je třeba ke klíčení semínek bez obalu. Při nedostatečné zálivce vzchází pomalu, na etapy.

Pěstování zeleniny - rady do začátku: Mladé rostlinky hrachu snesou -5 °C

Pěstování zeleniny - rady do začátku: Tykve a další plodová zelenina jsou citlivé na sebemenší mráz.

S výsadbou (výsevy) některých druhů zeleniny nechvátáme
Na jedné straně je hrášek, který snese až – 5 °C, na druhé jsou teplomilné druhy, které bychom neměli ani v noci vystavit teplotám pod 10 °C. Ty je velmi výrazně zbrzdí mladé rostliny v růstu a vývoji (předpěstovanou sadbu i vzcházející přímé výsevy). Dokonce je to u sadby okurek hraniční teplota k přežití. Citlivé odrůdy už to nemusí rozdýchat a nedají obvyklý výnos, ani když přijde ideální léto. Pozor tedy na podchlazení paprik, rajčat, okurek, lilku, z ostatní zeleniny bazalek, majoránky a např. celeru. Ten pokud nastydne, rád vykvétá. Naše malá republika má jak velmi teplé oblasti, kde se teplomilná zelenina vysazuje někdy koncem dubna, ale i chladnější, kde musí člověk čekat, jestli přijdou ledoví muži. V ještě vyšších polohách může v té době na některých záhoncích ještě ležet sníh…

Zalévání ve vztahu k půdě a rostlinám
Humus v půdě má krom jiného význam i pro zadržení vody, brání vytváření půdního škraloupu, s takovou půdou se lépe pracuje, zálivková voda se do ní snáze dostává, humus ji i zadržuje (písčitá půda vsákne vodu mnohem snáze než kompost, ale neudrží se v ní). Kompost nebo hnůj zarytý pod jednotlivé rostliny nebo do řádku tedy dokáže lépe hospodařit s vodou než zemina v okolí. To je důležité zejména v době, kdy je vody málo. Okopaný záhon, na kterém se zalévají jednotlivé rostliny nebo jen řádky mají menší spotřebu vody i lidské práce než záhony zalévané plošně. Okopáním či kypřením přerušíme vzlínání vody k povrchu a omezíme výpar, dostáváme do půdy i potřebný vzduch. A tak upozornění na to abyste dali tyčky do míst, kde zarýpáte hnůj či kompost má více významů. První je jasný – víme kam sázet, ale významů je více. Víte, kde máte být opatrní při kypření půdy v době, kdy to ještě jde a kam zalévat v zapojeném porostu. Ještě tomu napomůžete, když uděláte vedle stonku zeleniny ne jedné straně zálivkovou misku. Zbytek záhonu můžete okopávat, v misce jen plít a lehce kypřit. V místě kde se zalévá je více kořenů, takto i snáze a rychleji zálivkou doplníme chybějící živiny.

Pěstování zeleniny - rady do začátku: Tak dopadnou po mrazíku nepřikryté rané brambory.

Text a foto ing. Ivan Dvořák

Články: pěstování zeleniny

07.02. 2018
176 čtenářů
Pěstování zeleniny - rady do začátku (1)
10.01. 2018
339 čtenářů
Pěstování zeleniny - začínáme (1)
10.01. 2018
322 čtenářů
Pěstování zeleniny - začínáme (2)
08.04. 2017
1.55 kB čtenářů
Pěstování zeleniny na slunci
Diskusní fórum / Užitkové rostliny
24.07. 2017
894 čtenářů
Tykev fíkolistá - pěstování
25.03. 2017
1.60 kB čtenářů
Indická okurka - pěstování
07.01. 2017
1.02 kB čtenářů
Capsicum pubescens - pěstování
21.02. 2013
5.00 kB čtenářů
Černý kořen - pěstování
21.02. 2013
5.05 kB čtenářů
Česnek - pěstování
24.03. 2012
4.58 kB čtenářů
Hrách - pěstování
24.03. 2012
6.83 kB čtenářů
Řapíkatý celer - pěstování
23.06. 2010
10.01 kB čtenářů
Rajčata - pěstování ve skleníku
22.03. 2017
37.73 kB čtenářů
Rajčata - pěstování
09.02. 2011
4.09 kB čtenářů
Salát - pěstování
03.08. 2012
81.80 kB čtenářů
Paprika - pěstování
26.05. 2011
9.16 kB čtenářů
Houby - pěstování žampiónů