Podle knihy "Pěstování okrasných stromů a keřů",autor Vilém Walter přináším nejdůl. potřeby tohoto stromu : Nejvhodnější doba pro přesazování je počátek rašení.Je třeba chránit kořeny před zaschnutím a poraněním. Stanoviště by mělo být chráněné, nejlépe ve skupině s jinými dřevinami, které by se ale v době rozvoje koruny liliovníku měly odstranit,aby měl dostatek světla. Na příznivém stanovišti zůstává zavětven už od země,což se hodí do celkové kompozice zahrady. Půda by měla být vlhčí,výživná,slabě kyselá, až slabě alkalická.,ne ale vápenitá - pak trpí chlorozou(vápník zabraňuje příjem železa z půdy). Delší období sucha nesnáší - proto je třeba zajistit dostatek vláhy. Je třeba počítat s tím,že v dospělosti se jedná o obrovské stromy, které ale nesnášejí zmlazování. Na zimu,aspoň v mladších letech chránit kořeny před hlubokým promrzáním nastýlkou(mulčováním) a rovněž chránit proti okusu.
cz
Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera)
Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera)
cz
Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera)
Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera)
Tvrdívá se, že latinské jméno Liriodendron údajně odkazuje na podobnost listů s hudebním nástrojem lyrou.[1] Česky se mu však často říká liliovník,[1] i když by podle některých autorů bylo správnější říkat lyriovník nebo liriovník.[2] Objevuje se i alternativa lyrovník.[3]

Vědecké jméno rodu Liriodendron však nemá nic společného s hudebním nástrojem lyrou, ale s řeckým jménem leirion, které označuje lilii. České jméno „lyrovník“ je tedy zcela nesmyslné.
Citace z

Kdy liliovníky začínají kvést, jsem nenašel ani ve 3 knihách. Dvouleté semenáče údajně mohou dosáhnout výšky až 80 cm, je tedy Vaše rostlina stará cca 5 roků. Jeden až dva roky jí může trvat, než se plně uchytí a rozvine, takže první květy můžete čekat tak ve stáří 10 - 15 roků. To je ale jen pouhý odhad. Je možné, že se pochlubíte s květy dřív.
V Evropě se pěstuje liliovník tulipánokvětý, ze Severní Ameriky. Existuje ještě liliovník čínský, Liriodendron chinense, který je ale pro středoevropské podmínky příliš choulostivý.
Našel jsem zmínku o dvou kultivarech liliovníku : var. argenteimarginatum, se žlutě vroubenými listy a var. fastigiatum, s úzce pyramidální korunou.
Roubování je údajně problematické, pro špatné ujímání roubů.