Ing. Miloš Krump: Pícniny
Pícniny jsou plodiny, které se využívají především ke krmným účelům. Mají rozhodující podíl na produkci objemných krmiv.

Mezi pícniny patří jeteloviny, pícní trávy a jednoleté pícniny.

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
cz
Pícniny
Pícniny
Ing. Miloš Krump: Jeteloviny
Jeteloviny představují skupinu pícnin z čeledi Fabaceae, které mají nezastupitelný význam nejen pro zvyšování úrodnosti půdy a produktivnosti osevních postupů, ale i z hlediska celkové bilance dusíku v zemědělské výrobě. Význam jetelovin je také v jejich výrazném protierozním působení a některé jeteloviny jsou rovněž rostlinami medonosnými. 

Mezi významné jeteloviny patří:
Trifolium pratense (jetel luční)
Medicago sativa (vojtěška setá)
Trifolium pratense - jetel luční

Trifolium pratense - jetel luční

Medicago sativa - tolice setá

Medicago sativa - tolice setá


Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Pícní trávy
Ve srovnání s jetelovinami mají pícní trávy výrazné odlišnosti a to jak po stránce morfologické tak i biologické. Významnou schopností trav je jejich intenzivní vegetativní rozmnožování. Trávy vytvářejí velice hustý a pevný drn, který odolává nejen pastvě hospodářských zvířat, ale i těžké sklizňové technice.
Trávy velice pozitivně ovlivňují úrodnost půdy, díky svému hustému kořenovému systému chrání pudu před erozí, vyplavováním živin do spodiny a rovněž obohacují půdu o humus. Pícní trávy mají uplatnění hlavně při pěstování travních a jetelovinotravních směsí, některé druhy se pěstují i v monokultuře. Trávy náleží do čeledi Poaceae, v celkové měřítku je určení přes 3 500 druhů.

Podle habitu a způsobu odnožování se trávy dělí na trsnaté trávy a výběžkaté trávy.

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Hustě trsnaté trávy
Hustě trsnaté trávy vytvářejí vystoupavé, kompaktní trsy, které se vyznačují velkým počtem hustě nahlučených odnoží a listů, což podmiňuje jejich pružnost a odolnost vůči nepříznivým povětrnostním vlivům. Hustě trsnaté trávy nejsou schopny vytvořit dokonale zapojený porost, který by půdu chránil před erozí.

Mezi hustě trsnaté trávy patří např.
Nardus stricta (smilka tuhá)
Molinia caerulea (bezkolenec modrý)
Deschampsia caespitosa (metlice trsnatá)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Výběžkaté trávy
Výběžkaté trávy se rozdělují na trávy s nadzemními výběžky a trávy s podzemními výběžky.

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Trávy s nadzemními výběžky
Trávy s nadzemními výběžky či též i tzv. stoloniferní trávy vytvářejí na povrchu půdy hustou síť stolonů, které potlačují ostatní kulturní druhy. Tyto trávy mají velkou schopnost se vegetativně rozmnožovat.

Mezi stoloniferní trávy patří např.
Poa trivialis (lipnice obecná)
Alopecurus geniculatus (psárka kolénkatá)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.
Ing. Miloš Krump: Trávy s podzemními výběžky
Trávy s podzemními výběžky nebo též i tzv. rhizomatické trávy zahrnují jak kulturní tak plevelné druhy trav. Tyto trávy jsou vytrvalé a používají se pro zakládání pastvin a luk.

Rhizomatické trávy se dále dělí na trávy s krátkými podzemními výběžky a dlouhými podzemními výběžky.

Mezi rhizomatické trávy s krátkými podzemními výběžky patří např.
Alopecurus pratensis (psárka luční)
Festuca rubra (kostřava červená)

Mezi rhizomatické trávy s dlouhými podzemními výběžky patří např.
Poa pratensis (lipnice luční)
Agrostis stolonifera (psineček výběžkatý)
Bromus inermis (sveřep bezbranný)

Chceme-li pro přírodu něco udělat, musíme ji nejdříve dobře poznat.
Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvků.