Smíšené záhony

10.08. 2017 10:58:36 (Knižní klub)
Téma: Rostliny / ostatní

Někteří namítají: „Z monokulturních řádků získáme víc konkrétní plodiny než z mišmaše ve smíšených záhonech.“ Ano, s tím souhlasím. Ale dodávám, že řádek s konkrétní plodinou musím neustále plít, stříkat proti škůdcům, hnojit a zalévat. Když mám smůlu, že mi napadne jednu rostlinu agresivní škůdce nebo nepřízeň počasí, tak mi lehne popelem celý záhon. V monokultuře škůdce napadá rostlinu za rostlinou, protože je má všechny pohromadě jako virus chřipky v přeplněném autobuse. Z monokulturního řádku sice získám vysokou úrodu, ale častokrát za cenu nahromaděných chemických látek z postřiků a hnojení. A takové plody našemu zdraví v prostředí plném znečištěného vzduchu, vody, oblečení a ledasčeho dalšího věru moc neprospějí.

Smíšené záhony (KNIŽNÍKLUB)

Takže úrodaneúroda, dokonalost – nedokonalost; budu se řídit nosem a přírodou – tedy smíšeným pěstováním.

Při smíšeném pěstování používám dva způsoby. Při prvním vysázím předpěstované sazenice více plodin, které se navzájem snášejí. Vysazuji pocitově, spíše neuspořádaně.

Kombinuji jedlé plodiny s podpůrnými a ochrannými rostlinami, které jsou zároveň potěšením i pro oko. Například rajčata s bazalkou, mangoldem, keříčkovými fazolemi, aksamitníky. Anebo brambory ve slámě s fazolemi, měsíčkem a mangoldem. Mám ráda kombinaci: popínavé fazole nebo hrášek, slunečnice či kukuřice s nějakými plazivými rostlinami, např. z čeledě tykvovitých (hokkaido nebo salátové okurky). Kombinací je opravdu hodně, každý si časem oblíbí ty „svoje osvědčené“, vytvořené z plodin, které rád konzumuje.

Jeden záhon, jedno setí = průběžný kontinuální sběr.

Při druhém způsobu rozhodím najednou na jeden záhon semena různých plodin, které mají rozdílný termín klíčení a rychlost růstu, a tedy si navzájem nekonkurují. Je třeba zkombinovat druhy sbírané pro kořen s druhy určenými pro sběr listů. Ranější s pozdnějšími. Větší rostliny chrání mladší před intenzivním slunečním zářením, a když malé rostlinky zmohutní, starší jim přepustí svoje místo. Než ty pomalejší vyrostou a zaberou místo na záhoně, jsou už rychlejší plodiny dávno sklizené a snědené. Brzy na jaře mám oblíbený záhon, na který najednou zaseju ředkvičky, špenát, mrkev, salát a cibuli.

Nejdřív sklidím ředkvičky, po nich následuje salát, špenát a jako poslední zůstávají na záhoně mrkev a cibulka. Díky jedinému rozhození semen průběžně sbírám, co právě dozrává.

Smíšené pěstování neboli polykultura je jiné než monokulturní pěstování, tedy jedna plodina rostoucí na celém záhoně, poli, lánu…

V monokultuře se všechno děje najednou: setí, růst, hnojení, postřiky, sklizeň, prázdný záhon, další cyklus. Přijde nepřízeň počasí nebo se rozmnoží škůdce, a celý monokulturní záhon nebo pole jsou vystaveny zkoušce, kterou buď překonají (častokrát pomocí chemických přípravků), nebo je po velké části úrody.

U smíšeného pěstování neboli polykultury vidím velkou výhodu i v tom, že při vystavení záhonu nepřízni počasí nebo škůdcům poskytuje různorodost plodin větší šanci na přežití. Počasí nebo aktuální škůdce může narušit konkrétní druh plodiny, která je právě nejvíc zranitelná, ale ostatní druhy na záhoně zůstávají, rostou a dál se vyvíjejí. Velice ráda pěstuji na smíšených záhonech rozličné druhy léčivých rostlin ve vzájemně se podporujících kombinacích.
https://www.profizahrada.cz/a/cz/10023-smíšené-záhony/