Pěstování zeleniny - začínáme (2)

10.01. 2018 10:18:25 (Ing. Ivan Dvořák)
Téma: Rostliny / užitkové rostliny

Začínáme v místě, kde už nějaké záhony jsou
Hotové záhony, to je dar. Ale nevíme jaký. Nevíme, jestli jsou zaplevelené jednoletými plevely (vytrvalé objevíte hned, jak do nich rýpnete), jestli jsou vyhnojené, jestli je obsah živin v půdě všude stejný. Zjistit se to dá docela snadno, stačí na záhony vysít zelené hnojení. Roste-li rovnoměrně, bujně, poroste na záhoně dobře a vyrovnaně i zelenina. A při jeho zarývání se naučíte slušně vládnout rýčem…

Pěstování zeleniny: Šířku řádku volíme podle nářadí aby vedle zeleniny bylo možné kypřit a okopávat.

Ale obyčejně už se se zeleným hnojením nezdržujeme. Stačí desinfekce půdy dusíkatým vápnem a můžeme sít, sázet.

Dusíkaté vápno nemůže přijít všude. Některé rostliny nesnášejí přímé hnojení vápníkem. Jsou to okurky, rajčata, tykve, paprika, mrkev, petržel, černý kořen, salát, hrách, celer, brambory. Takže u těchto kultur se musíme nějak vyrovnat s možností většího zaplevelení. Ale vzhledem k tomu, že to jsou až na výjimky okopaniny, tolik se neděje. Jmenované – krom salátu, hrachu, mrkve a petržele – mají rády v půdě vyšší obsah organické hmoty, živin v ní. Dodává se buď hnojem, nebo živným kompostem, popřípadě i nějakým komerčním substrátem (obyčejně je to téměř ze 100 % organický materiál).

Co, kdy a kam?
První se vysévá raná mrkev (karotka), petržel, pastinák, černý kořen, ředkvička, hrášek, špenát, vysazuje se cibule ze sazečky, podle oblasti raná zelenina (salát, kedlubny, květák, zelí, kapusta,…). Záhon by měl být připravený a pohnojený cca 3 týdny před výsevy. Pod mrkev, petržel, pastinák a černý kořen je třeba půdu zpracovat (zrýt) na hloubku rýče, tam, kde je vrstva úrodné půdy nižší pak jen na její hloubku. Ředkvička a hrášek hlubší rytí nepotřebují.

Řádky
Rozmyslete si, jak daleko od sebe řádky uděláte. Dodržujte doporučené vzdálenosti, ať rostlinky mají prostor a narostou. Hustší porosty krom méně kvalitní produkce mohou trpět napadením chorobami a škůdci, kteří milují větší vlhko, temné skrýše. V rychle osychajícím porostu se tolik nemnoží, jsou dříve vidět, můžeme proti nim nějak zasáhnout. Vedle toho je třeba přihlédnout i k tomu, abyste se do porostu snadno dostali nářadím, které máte, výsevy či výsadby nepoškodili.

Kolik čeho
Při výsevu musíme uvažovat o tom, kolik místa které kultuře věnujeme. Březnem nekončí výsevní či výsadbová sezona, když zaplníme zahradu už teď, budete mít po starostech, ale kam dáte příští měsíce takové dobroty, jako jsou fazole, rajčata, papriky, cukety, lilky, celer, cukrová kukuřice

Mrkev či raná karotka se sklízí cca po 100 dnech, po ní bude ještě možné dát další kulturu. Může to být třeba letní salát, ředkev, vodnice. Ředkvička vyroste za 5 – 6 týdnů a pozemek je volný na další. Třeba na polorané brambory. Brzy je pozemek volný i po jarním špenátu. Cibule se sklízí v létě, po ní zůstane pozemek k vysetí či výsadbě další kultury, nebo zeleného hnojení. Petržel, pastinák, černý kořen stráví na místě výsevu celou sezonu.

Střídání plodin a osevní postup
Osevní postup si v zahradě upravíme podle možností na čtyř až pětiletý. Na jednom místě by stejná kultura (jednoleté) zeleniny neměla být dříve než právě za ty čtyři roky. Proč tomu tak je, má nejméně dva důvody.
1. Půdní únava (vyčerpání živin, popřípadě „otrávení“ stanoviště produkty kořenů, které má za následek snížení výnosu stejné rostliny)
2. Zamoření chorobami a škůdci (houbovky, bakteriózy i mnozí škůdci zimují přímo v půdě na místě, nebo v blízkém okolí a snadno napadnou stejnou kulturu, dříve a silněji).

Určitým „přerušovačem“ v konkrétních případech je použití zeleného hnojení a ošetření speciálními hnojivy obsahujícími stopové prvky, dusíkatým vápnem.

Další důvod pro střídání plodin jsou jejich nároky na dodávky organické hmoty a zásobu živin. Zatímco některé milují čerstvé hnojení a vyšší úroveň hnojení, jiné živin i organického hnojení potřebují méně. A tak se hnojí hnojem či živným kompostem hnojí jen na 2/5 pozemku (díly věnované např. košťálovinám, okurkám, rajčatům, bramborám, celeru,…) a z dalších tří jeden až dva vápnem (vápencem, dusíkatým vápnem). Na těchto záhonech se sejí rostliny vyžadující záhon „ve staré půdní síle“, popřípadě „v doběrné trati“. Ne, že by nepotřebovaly živiny, ale spíše se spokojí s jejich nižší hladinou v půdě, doplněné menšími dávkami v průběhu vegetace.

Pěstování zeleniny: Výsev zeleného hnojení - brukvovité

Text a foto ing. Ivan Dvořák
https://www.profizahrada.cz/a/cz/10495-pěstování-zeleniny-začínáme-2/