Štěrková zahrada

Lehké skřípání ohlásí, že se k vám někdo blíží. I to je jedna ze zvláštností moderní zahradní úpravy, která využívá štěrk nebo drobný přírodní kámen.

Málokdy se stává, že to, co je módní, je zároveň i praktické. O novém trendu v zahradní tvorbě to však platí beze zbytku: štěrkové zahrady totiž šetří námahu, čas i peníze svých majitelů. Zdánlivý protiklad skromných kamínků a půvabných květů se v nich totiž propojuje v živý systém, který svědčí rostlinám a přitom je dlouhodobě nenáročný na péči i na zálivku.

Štěrk se někomu může zdát strohý. Oblíbíte si ho ale už na druhý pohled – a oceníte také jeho univerzálnost: lze ho použít ve formální i přírodní zahradě a každé z nich dodá osobitý půvab. Je také výrazně levnější než pokrytí stejné plochy dlažbou. Zatímco chůze po okrouhlých oblázcích je doprovázena známým skřípěním, hranatá drť do sebe zapadá lépe, a tak je chůze po ní stabilní a málo hlučná.

Kamínky použité jako vrstva ozdobného mulče tlumí kolísání teploty na záhonu a brání vypařování vody z povrchu půdy, čímž zvláště v létě ušetří hodně zalévání. Štěrk také omezuje růst plevele, ale stoprocentně se na něj spolehnout nelze. Potlačení plevele lze spolehlivě dosáhnout pouze vložením speciální textilie mezi zahradní půdu a štěrk.

Rozličná zrnitost i barevné ladění štěrku umožňují vytvořit různé styly a ty nejkrásnější kompozice. Ať jde o středomořský, venkovský, či barokní styl – pro každé uplatnění lze objevit vhodný štěrk i kamennou drť. U terakotových teras působí hřejivě načervenalé oblázky, k bílým stěnám domu se hodí světlejší mramorová drť. Přírodní stavební materiál dokonale doplní zákoutí s bohyškami stejně jako záhon trvalek. Štěrk se přitom rozhrne na normální zahradní zeminu. Barokní zimostrázová zahrada by byla nemyslitelná bez štěrkem vysypaných cest – v oblibě jsou kamínky i hranatý výplňový materiál na stupně schodiště. U posezení můžete jen stěží navodit středomořskou náladu jednodušším způsobem než štěrkovou plochou. Lehký venkovní nábytek zatlačte skrz štěrkovou vrstvu k podloží, aby stabilně stál. Také větší říční oblázky je možné krásně naaranžovat.

Něco jiného vás čeká s „pravým“, na péči nenáročným štěrkovým záhonem na slunném stanovišti. Štěrkový materiál tu proniká vrstvou půdy s rostlinami nejméně na hloubku rýče. S tím se ovšem vyrovnají jen druhy pocházející z horkých kamenitých strání. Jak velkolepě mohou takováto místa rozkvést, vám dokážou specializované druhy, jako mydlice (Saponaria), řebříček (Achillea) či svatolina (Santolina), když se ve vrcholném létě spojí v květinovou slavnost! Daří se tu také řadě středomořských bylinek.

Není těžké si takový záhon založit. Důležité je nejprve nakypřit zhutnělou podložní zeminu, jinak by hrozilo hromadění vody – tedy to, co většina „štěrkovištních“ rostlin nesnáší, a zejména v zimě by to mohlo vést k jejich záhubě. Při zakládání záhonu přidejte jednu lopatu kompostu nebo kvalitní zahradní zeminy na každých zhruba pět lopat štěrko-pískové směsi (štěrk lze nahradit levnější kamennou drtí). Zatím neosázené plochy se vyplatí nějakou dobu kontrolovat a důsledně odstraňovat klíčící plevel. Až pokryje plochu zeleň a zalévání i pletí bude zbytečné, můžete si plnými doušky užívat slunění, ponořeni v porostu trav i svých oblíbených květin…