Než usne růžová zahrada (1)

Růže provázejí člověka mnoho století. Není tedy divu, že jejich obliba se stala celosvětovou. Důkazem toho je i vyhlášení roku 2002 Rokem růže. V našich zahradách, ale i interiérech můžeme obdivovat velkokvěté, mnohokvěté, pnoucí, sadové, keřové, pokryvné, miniaturní i stromkové růže, vyšlechtěné v různých barvách a tvarech květů s opakujícím se (remontujícím) kvetením.

Již staří Řekové a Římané pěstovali a šlechtili růže. Znali způsoby množení očkováním, přenášením oček vybraných růží na vhodné podnože. Ve středověku se květy používaly k uctívání Panny Marie, ze šípků se zhotovovaly řetízky růženců. Následoval pozdější světský význam růží jako symbolu lásky, předloha řady obrazů, motivů na porcelánu i plátně, ale především pěstování na zahradách. To souviselo a stále souvisí se šlechtěním nových odrůd růží z původně planých (botanických) druhů rostoucích v Evropě, Asii a Africe. Postupně vznikaly skupiny: růže keltské, damašské, bílé, stolisté, mechovky, bourbonky, noissetky, čajovky, remontantky, polyantky a dalším křížením čajohybridy a floribundy. Z těchto skupin můžeme dnes vybírat na naše zahrady. Pokud se vám zdá, že výčet je příliš obsáhlý a orientace v něm obtížná, neklesejte na mysli. S výběrem vhodného typu růže poradí zahradní architekt nebo přímo zahradník. Základní péče při výsadbě rostlin na stanoviště a jeho výběr je však jednotná.

Sluncem nesmíme šetřit
Málokdo má možnost vybírat zahradu podle požadavků růží, proto je nutné přizpůsobit místo výsadby lokálně. Růže dobře rostou na slunném a vzdušném stanovišti, v hlinité, písčitohlinité, lehčí, vzdušné a nepříliš suché půdě s neutrální reakcí. Nutný je dostatečný přísun živin, který zajistíme zapravením vyzrálého hnoje nebo kompostu do záhonu ještě před výsadbou. Výsadbu provádíme na podzim, popřípadě na jaře. První varianta má hned několik výhod, například lepší výběr školkařského materiálu, růže částečně zakoření, mají předstih oproti jarním výsadbám a dříve kvetou. Vzdálenost rostlin od sebe se řídí vzrůstností jednotlivých skupin od 35 do 60 cm, u pnoucích 1 až 1,5 m.
Před sázením ponoříme růže na dvě až tři hodiny do vody, mírně sestřihneme kořeny, polámané nebo zaschlé stonky odstraníme. Vkládáme do předem připravené jamky o rozměrech 40 x 40 cm, na jejíž dno jsme rozhrnuli kompost. Ke kořenům nepatří chlévský hnůj ani průmyslová hnojiva, protože mohou poškodit jemné kořenové vlášení. Jamku prolijeme vodou. Růži zahrneme zeminou až po krček a důkladně upevníme v zemi přišlápnutím, opět zalijeme a ještě přihrneme zeminou.