Rostliny: Viola wittrockiana - maceška zahradní

Jaro s maceškami

S maceškami je spojen jeden vpravdě kuriózní příběh: už v roce 1896 je jako druh popsal švédský šlechtitel Veit Wittrock, zapomněl však na seriózní zveřejnění svého objevu na vědecké úrovni. Maceška tak musela čekat ještě 90 let, než se z původně náhodného křížence stala plnohodnotná, botanicky uznávaná rostlina.

Macešky asi není třeba nijak obšírně představovat. Zahradní velkokvěté kultivary pocházejí z křížení planě rostoucích violek (trojbarevné, psí a žluté), které se běžně vyskytují i v naší přírodě. Pěstují se běžně jako dvouletky – vysévají se, klíčí a rostou již v předchozím létě, v následujícím roce naplno rozkvétají, vytvoří semena a odumírají. Na jaře kvetoucí macešky jsou standardním sortimentem v nabídce každého zahradního centra a jsou oblíbenou rostlinou do nádob pro výzdobu jarních teras, balkonů a oken. Kromě vzpřímených macešek jsou totiž na trhu již několik let převislé, drobněji kvetoucí kultivary, které vynikají při výsadbě do závěsných nádob. Velmi pěkně se také vyjímají jako podsadba jarních cibulovin, nejlépe v jedné barvě, která vytvoří pozadí pro kvetoucí tulipány.

Macešky stejně jako ostatní rostliny procházejí šlechtěním a zdokonalováním. Vybrat si tak můžete velkokvěté kultivary, které zahrnují široké spektrum barev od čistě bílé přes žluté, modré až po temně rudé, velmi oblíbené jsou v posledních letech také drobnokvěté macešky, které až do června vytvářejí bohatou násadu drobnějších květů.

Málokdo ví, že macešky mají jedlé květy a lze je proto využít jako ozdobu jarních salátů nebo moučníků. Před konzumací je vhodné květy neomývat, protože po smáčení nejsou vzhledné a navíc se připravujeme o zdravý nektar a pyl. Velmi zajímavě vypadají drobnější květy zmrazené v tvořítkách na led a použité k ozdobě studených nápojů.

Maceška zahradní (Viola wittrockiana)

Kvetení: při jarním výsevu v říjnu a listopadu letošního roku, při podzimním výsevu březen až červen příští rok. Pravidelným odstraňováním odkvetlých květů podpoříme kvetení až do pozdního léta.
Stanoviště: ideálně polostín, snášejí i plné slunce
Substrát: běžný zahradnický, bez zvláštních nároků
Péče: nenáročná na zálivku i hnojení (projevuje se tak jejich původ v planých rostlinách)
Choroby a škůdci: mšice, padlí
Množení: výsevem na jaře nebo na podzim. Nevysévat na plném slunci, semena zakrýt jen velmi tenkou vrstvou půdy, klíčí při teplotě pod 15 oC během dvou týdnů.
Přezimování: v našich podmínkách bez problémů, v drsnějších oblastech na zimu lehce zakrýt