Plži - život v ulitě

Život v ulitě a beze spěchu

Plži v ulitách nejsou škůdcI – nemusíte proti nim v zahradě bojovat. Rozkládají rostlinné zbytky, a tak pomáhají zvýšit kvalitu půdy. A když si je pečlivě prohlédnete, pravděpodobně se vám i zalíbí.

Plži nepatří mezi oblíbené živočichy. Spíše naopak: i ty největší milovníky zvířat, pokud zároveň mají zahradu, pohled na rostlinu „oholenou“ od slimáků rozčílí. Špatná pověst jejich příbuzných bohužel provází i naše domácí plže v ulitách. Ale neprávem: páskovky nebo hlemýžď zahradní nejen hezky vypadají, zpravidla však ani neškodí zahradním rostlinám. Na rozdíl od slimáků se živí hlavně odumřelými rostlinnými zbytky a řasovými porosty. Při jejich spásání jim pomáhá jazyk (radula) pokrytý mnoha drobnými zoubky, který používají jako pilník.

Páskovky poznáte podle hezky vzorované ulity o průměru asi 2,5 cm. Zbarvení ulity je proměnlivé a je už po století předmětem zkoumání. Podle toho, jestli plž žije ve stinném lese, v křoví nebo na slunné louce, má ulita tmavé nebo světlé pruhy. Při nebezpečí se plži mohou do své ulity schovat, ale ani to je nemusí zachránit: řada živočichů se k nim dokáže dostat i tak. Proto je důležité mít krycí zbarvení, které je dokonale schová v prostředí, kde žijí. Na rychlost nemohou spoléhat: při maximálním nasazení dokážou urazit 3 až 5 metrů za hodinu.

Také hlemýžď zahradní se rychle stáhne do ulity, když jeho čtyři tykadla narazí na překážku. Na konci obou delších tykadel se nacházejí oči. Ani hlemýždě nelze považovat za zahradního škůdce. Živí se uvadlými částmi rostlin a řasami. Teorie, že pojídá i jiné druhy plžů a vajíčka slimáků, je však sporná a může platit nejvýš pro mladé jedince. Plži s ulitou potřebují přijímat vápník ke zpevnění ulity a tvorbě ochranného víčka pro přezimování. Pokud má půda nízký obsah vápníku, jsou ulita a víčko křehčí a poskytují méně ochrany.

Na zimu se hlemýždi a jejich příbuzní schovávají do úkrytů, třeba mezi kameny nebo do půdy: někdy dokážou zalézt i půl metru pod zem. Zaslepí ulitu „víčkem“, které chrání tělo před vyschnutím, a čekají na příznivější roční období. Nejmenší plži, velcí jako nehet malíčku, žijí obvykle jen jednu sezonu, ale hlemýždi zahradní se při dobrých podmínkách mohou dožít i patnácti let.

Období páření

Období páření hlemýžďů zahradních začíná začátkem léta. Jsou to sice hermafroditi, takže každý jedinec tvoří samčí i samičí pohlavní buňky, ale zpravidla se množí pářením: partneři se k sobě přimykají nohami. Po čtyřech až šesti týdnech kladou oba asi 50 vajec do důlků v zemi. O dva týdny později se líhnou mladí jedinci s ulitou. Teprve když začnou s potravou přijímat vápník, který v krystalické formě vylučují žlázami, ulita tvrdne a začíná růst. Podle přírůstkových proužků dokážou odborníci určit věk plže.