Jak o ně pečovat

Nové květináče by měly být dvakrát až třikrát větší, než je kořenový bal v době, kdy trávu kupujete. Použijte substrát pro balkonové rostliny nebo kyprou zahradní zeminu. Na dno, které musí mít odtokový otvor, nasypejte trochu keramzitu, aby tráva po přelití nebo vydatných srážkách nezůstala stát ve vodě.

Hravá elegance okrasných trav

Na konci léta se konečně dostávají do popředí zájmu. Útlá stébla a lehounké květy teď dobývají terasy a balkony.

Pozdní půvab podhalu

Od konce léta až do pozdního podzimu otevírá své modrofialové květy podhal čili tibouchina (Tibouchina).

Chrpa modrá (Centaurea cyanus) je oblíbená, nostalgicky působící letnička. Kvete od června do září – některé odrůdy dokonce bíle, červeně nebo růžově. Kromě ní jsou mezi chrpami i vytrvalé druhy – například chrpa horská (Centaurea montana), chrpa žlutokvětá (Centaurea macrocephala) a chrpa luční (Centaurea jacea).

Přirozená lehkost okolíků

Do čeledi miříkovitých neboli okoličnatých patří jak drobné, tak majestátní rostliny. Okoličnatá květenství však zdobí i rostliny z jiných čeledí. Všechny je můžete využít pro zajímavé záhonové kompozice.

Kromě charakteristické barvy, která však po zimě může být vybledlá až skoro do běla, upoutá u žluťáska řešetlákového (Gonepteryx rhamni) pozornost tvar křídel, která vybíhají v ostré hroty.

Na rozdíl od ostatních lišajů létají dlouhozobky přes den, dokonce s oblibou v největším horku okolo poledne. A na rozdíl od většiny ostatních motýlů na květ vůbec nemusí usednout – nektar sají dlouhými sosáky v letu jako kolibříci.

Honorine Jobert patří do skupiny japonských sasanek. Tato trvalka vykvétá ke konci srpna 2-3cm širokými, sněhově bílými květy s bohatým střed sytě žlutých tyčinek. Stonky jsou vysoké kolem jednoho metru, většinou dobře rozvětvené a nabízí mnoho květů až do posledních vlídných dnů podzimního počasí. Opadavé listy jsou dlanité, vyrůstají při zemi a mají středně zelenou barvu.

Odrůda ořechoplodce vznikla podobně jako mnoho jiných a znamenitých odrůd – přirozenou přírodní mutací jediné větvičky. Nalezl ji v roce 2005 Jan Jakob Bos ve své školce v Holandsku na poli s odrůdami Heavenly Blue. Jednalo se opravdu o jednu větvičku, která ukázala na rozdíl od svých celozelených rodičů nevšední panašování bílé barvy. Jeho překvapení bylo takové, že ji pojmenoval White Surprise® (bílé překvapení). Okamžitě ji zkusil namnožit a protože vykazovala i po následující dobu pěstování stejné vlastnosti, v roce 2007 ji nechal patentoval pod číslem PP 21,146, takže veškerá další reprodukce podléhá licenci.

Old Yella je velkokvětý bahenní ibišek smetanově bílé barvy s jemně nažloutlým nádechem, ale v žádném případě se nedá pokládat za žlutý. Květy jsou 20-30 cm široké a uprostřed je zdobí sytě karmínově červené oko. Vykvétají v první polovině prázdnin a pokračují do posledních teplých a slunečných dnů konce léta. Listy jsou ibiškově zelené, mírně laločnaté, opadavé.