Prvé místo v řadě nejrannějších jablek náleží bez odporu jablku "Skleněnému". Jméno odvozeno jest od jeho zvláštní vlastnosti, že zralé plody, tak jako Astrachánu bílého i jiných ranných jablek částečně neb zcela "lednatějí" a stávají se jako skleněnými. U nás stává se tak jen nepatrně, zato ve vlasti jablka toho hojnost podobných, zcela zlednatělých plodů se sklízí, které se daleko dráže, než obyčejné platí. Domovem jeho jsou pobaltické kraje ruské, kde je Naliv bělji nazývají, dále finské a švédské, odkudž je majetník Školek Wagner v Rize v letech 1850—1800 v širší známost uvedl a hlavně do Francie, kdež mu dali jméno "Transparente Jaune" rozšířil. Odtud šířilo se teprve asi dále. V Německu, kdež stalo se velmi oblíbeným, nazývali je Durchsichtiger Sommerapfel, později, as v letech devadesátých devatenáctého století, změnili jméno to na Weisser Klarapfel z důvodu, že název ten původnímu jménu spíše odpovídá.

Květy, které dávají podzimu barvy

Rozmanitost druhů a odrůd této půvabné trvalky je obrovská. Její úbory, ať už čistě bílé, či laděné do nejrůznějších odstínů fialové a růžové, nádherně rozzáří podzimní záhony.

Co se spadaným listím?

Pestře zbarvené podzimní listí je sice krásné, ale přináší spoustu starostí. Sotva ho shrabete, snese se z koruny stromu další anebo přinese listí odjinud první poryv větru. Zatímco na záhonech, pod keři a pod stromy může listí zůstat, z trávníku a hladiny zahradního jezírka byste je měli důsledně odstranit. Spadané listy trávu dusí, ve vodě se zase rozpadají a snášejí ke dnu, kde tvoří jemné bahno. Na zahradních pěšinách a příjezdových cestách může být spadané listí dokonce nebezpečné, protože za ranní mlhy nebo po dešti klouže.

Dlouhověká trvalka s početnou škálou odrůd je už léta favoritem venkovských zahrad. Stračky se dělí do následujících skupin: Belladonna hybridy, Elatum hybridy a Pacific hybridy. Barva květů sahá od modré k fialové, jsou také odrůdy v bílé. Hlavní doba kvetení je v časném létě, ale kdo stračku po prvním kvetení zastřihne 10 až 15 cm nad zemí, může se v září těšit na další vlnu kvetení.

Sklízejte plody rajčenky

Červené nebo žluté, oválné a na koncích zašpičatělé plody rajčenky neboli tamarila (Cyphomandra betacea) sice připomínají rajčata, ale jsou mnohem sladší. Dají se vyjíst lžičkou nebo oloupat a přidat do ovocných salátů, rovněž z nich lze uvařit chutné želé.

Jemně vonící hvozdík vousatý je oceňován díky své charakteristické vůni. Kvete od května do srpna. Strboulovitá květenství mají výrazné zubaté korunní lístky, kterým vděčí za své jméno. Jeho původním domovem jsou Pyreneje, Balkán, Rusko a Čína.

V chladnějších oblastech se hrušně pěstují u zdi orientované k jihu až jihozápadu. K pěkné fasádě se hodí palmeta. Větve se vyvazují ke konstrukci na dráty. Na jaře ohýbejte a vyvazujte postranní výhony do požadovaného směru.

Plevel měsíce října: turan kanadský

Turan kanadský (Conyza canadensis) pochází se Severní Ameriky a do Evropy, přesněji do botanické zahrady ve Francii, byl přivezen v 17. století. Odtud se pak rychle rozšířil. V německy mluvících zemích lidé ve středověku věřili, že rostlina chrání před čarodějnicemi a uřknutím.

Teplomilná stévie sladká (Stevia rebaudiana), která pochází ze subtropických oblastí Jižní Ameriky, patří mezi oblíbené přenosné rostliny. Její sladké listy lze sklízet až do října. Zimu a mráz však nesnáší.

SEZAMOVÁ SEMÍNKA

Ačkoli sezam indický byl od nepaměti známý v Africe a na Blízkém východě, slovo indicum v jeho latinském názvu znamená, že pochází z Indie. Rozhodně jsou o něm zmínky v raných hinduistických legendách. O této nejstarší známé olejnaté plodině (je uvedena mezi kořením již v egyptském Ebersově lékařském papyru starém více než tři a půl tisíce let), praví asyrské mýty z doby 3000 let před Kristem, že bohové se napřed napili sezamového vína, a až pak začali tvořit svět.