Morušovníky mají dekorativní, dlanitě laločnaté listy. Jsou příbuzné fíkovníku a mají i podobné, jen poněkud menší listy.

Když je ořešák vlašský už příliš veliký

Naprostá většina dříve vysazených ořešáků byla vypěstována ze semen. Dnes jsou staré desítky let a jsou z nich mohutné, vysoké a široké stromy. Později se začaly vysazovat odrůdy ořešáku vlašského (Juglans regia) naštěpované na semenáč ořešáku černého (Juglans nigra). Štěpované odrůdy rostou o něco pomaleji než semenáče. Přesto může mít jejich koruna průměr 8–10 m. Velikost koruny lze zmenšit řezem.

Šrucha: vitaminová bomba

Šrucha zelná neboli zimní portulák (Portulaca oleracea) s typickými talířovitými listy je bohatá na vitamin C, vápník a železo. Obohacuje svou jemně kořenitou chutí jídelníček na podzim a v zimě.

Zvýšené záhony usnadňují práci v zahradě a chrání vaše záda před zbytečným namáháním. Zelenině a bylinkám přitom poskytují optimální podmínky pro růst a vývoj. Teplo, které se uvolňuje při rozkladu zahradního odpadu, totiž urychluje vývoj rostlin a prodlužuje pěstitelské období o řadu týdnů. Rám pro zvýšený záhon se dá zhotovit snadno. Obvykle se rámy dělají z dřevěných fošen; můžete však použít i kovovou konstrukci. Ať se rozhodnete pro kterýkoliv materiál, složení jednotlivých, asi 20 cm silných vrstev zůstává vždycky stejné. Každý rok na jaře záhon naplňte zeminou a kompostem.

Čas stěhování pro mučenku

Exotické květy mučenky (Passiflora) krášlí v létě nejedno pevné odclonění směrem k sousedům. V oblastech, kde časně přicházejí první mrazíky, pomalu nastává čas přenést do domu i odolnější druhy balkonové zeleně, k níž náleží mučenky (např. mučenka modrá, Passiflora caerulea, nebo mučenka jedlá, Passiflora edulis).

Pokud vás baví pěstování rostlin, zkuste některá odkvetlá květenství nechat na rostlinách až do podzimu, abyste mohli sklízet semena.

V září máte druhou příležitost zajímavě osázet balkonové truhlíky. V zahradnictvích je právě teď k dostání řada druhů rostlin rozkvétajících na podzim. Zkuste myslet i na jejich barevné vyladění. Jak by se vám líbilo spojení modré a fialové s využitím podzimních hořců, vřesovců a dlužich?

Ze zářivě červených jeřabin si můžete připravit delikatesu s trpkou příchutí – jeřabinovou marmeládu: smíchejte 800 g sladkoplodých jeřabin (Sorbus aucuparia ‘Edulis’) s 200 g jablek a 1 kg želírovacího cukru, podle chuti můžete přidat několik malviček „černého jeřábu“ (Aronia). Vše nechte 2 až 3 hodiny louhovat. Poté přiveďte směs k varu a za stálého míchání ji nechte 3 až 4 minuty prudce vařit. Horkou marmeládu nalijte do čistých sklenic a dobře je uzavřete.

Díky své všestrannosti má tento přírodní stavební materiál v zahradě pevné místo. Poradíme vám, jak a kde ho nejlépe využijete a jak o něj pečovat, aby vám dlouho vydržel

Pohled na úrodnou Hanou, do obce Čelechovice na Hané.

Zde na své zahradě a vinici hospodaří a pokusničí pan inženýr Ivo Kotrle. První otázka, na níž mě zajímala odpověď, byla, v čem je vlastně rozdíl mezi Čelechovicemi nacházejícími se v teplé a úrodné oblasti Hané a tradičními vinařskými oblastmi na Moravě: „Jsou to mrazy. Suma aktivních teplot je pro tuto oblast cca 2 900°C (měřeno v nedalekých Smržicích), ale v zimě tady klesá teplota více než například v okolí Brna či Znojma. Proto je jedním z prvních kritérií, která u pěstovaných odrůd sleduji, jejich odolnost mrazu. Vybírám si zejména odrůdy velmi rané a rané, zároveň odolné proti houbovým chorobám.“ Když jsem viděl v řádcích tu pestrou směsici barev a velikostí bobulí rozdílné tvary a velikost hroznů zalitoval jsem, že už u plotu na své „viničce“ nemám žádné místo. A tak mě zarazila i slova pana inženýra: “Škoda, že jste přijel letos a až teď (9. 9. 2011). Vzhledem k letošnímu teplému závěru léta již mám na začátku září největší část hroznů sklizenou a to i ty odrůdy, které zaplodily po pozdních květnových mrazech a nasadily hrozny z náhradních oček.