Přesazování bez chyb

Dlouhověkým přenosným rostlinám – od oleandru až po durman – prospěje, když jim pravidelně poskytnete o něco větší nádobu.

Rychle rostoucí přenosné druhy, jako jsou lilky Rantonettovy (Lycianthes, syn. Solanum rantonettii) nebo kladivníky (Cestrum), prokoření substrát během několika měsíců a jejich kořeny vytvoří v květináči hustou plsť. V takovém kořenovém balu se nemůže rovnoměrně rozdělovat voda ani živiny. To může mít za následek i růstové poruchy.

Proto je nejlepším jarním startem pro přenosné rostliny pořízení nové pohodlné nádoby. S velikostí květináče to nepřehánějte: bylo by mylné se domnívat, že si přinejmenším jedno přesazování ušetříte. Přílišné množství čerstvé zeminy totiž nedokážou rostliny využít, navíc stoupá nebezpečí přemokření substrátu a v důsledku toho i zahnívání kořenů. Velikost nového květináče by měla být taková, aby po usazení rostlin zůstal po obvodu kořenového balu volný prostor pro čerstvou zeminu o šířce nejvýše 2–5 cm.

Pokud už rostliny pěstujete v hodně velkém květináči a nechcete ho měnit za větší a těžší, vyzkoušejte metodu „klínování“. Spočívá v tom, že z kořenového balu vyříznete pilou dvě až tři kruhové výseče. Každou výseč tvoří dva svislé zářezy, které vzájemně svírají úhel přibližně 30° a skončí ve vzdálenosti 2–3 cm od kmene. Rostlinu s takto ošetřeným kořenovým balem posadíte do původní nádoby a vzniklé volné prostory vysypete čerstvou zeminou pro pěstování přenosných rostlin. Zásadní pravidlo: nikdy nezmenšujte celý kořenový bal po obvodu. Rostliny by tak ztratily příliš mnoho životně důležitých jemných kořenů.

Při každém přesazování je výhodnější nesypat substrát do květináče naráz. Nasypejte vždy část zeminy a pevně ji přitlačte rukou. Tak zabráníte tomu, aby se větší částice obsažené v substrátu zaklínily o okraj nádoby a zapříčinily vznik dutin. Mezi horním okrajem květináče a povrchem substrátu ponechte vzdálenost 5 cm.