Orientální hybridy lilií rozhodně patří svými květy k nejkrásnějším. Jejich ploché až miskovité květy jsou velmi velké - v průměru až přes 20 cm. Okraje okvětních lístků jsou často zvlněné, v jícnu se často objevují dekorativní výstupky - papily. Zbarveny jsou bíle, růžově, červeně a zlatožlutě v různých kombinacích.
Lilie Rosy Dawn
Velmi působivé jsou rozpité barevné pruhy přes celou délku květu. Jejich půvab mnohdy zvýrazňuje ještě jemnější či sytější tmavé tečkování. Podtržením jejich krásy je příjemná jemná vůně.
Jejich půvab je však vykoupen méně snadným pěstováním. Oproti běžněji pěstovaným asijským hybridům jsou choulostivější a méně životné a tak, abychom se mohli radovat z květů více let, musíme při sázení dodržet určité požadavky. Tím hlavním je kyselá propustná půda.
Možno použít kvalitní čistou rašelinu s přídavkem říčního písku a dlouhopůsobícího hnojiva (např.Osmocote). Cibule sázíme většinou brzo zjara do hloubky 10 až 15 cm. Stanoviště volíme spíše polostinné a chráněné. Cibule nesnášejí přehřívání a tak v letním období spodní část rostliny nesmí být na úpalu. Odrůdy orientálních lilií jsou většinou velmi bujné a dorůstají přes jeden metr. Během intezivního růstu v květnu a červnu je vydatně zaléváme a případně i přihnojujeme některým plným hnojivem. Období kvetení ve volné půdě je pozdnější oproti jiným druhům. Vykvétají v druhé půli července a počátkem srpna. Při pěstování v nevytápěném foliovníku nebo skleníku asi o čtrnáct dní dříve. Řežeme-li květy, musí zůstat alespoň polovina lodyhy s dostatkem listů, aby cibule mohle z čeho zatáhnout. Po odkvětu již nezaléváme a nepřihnojejeme. Lodyhu odstraňujeme vylomením až po úplném zatažení, což bývá pozdně na podzim v říjnu. Vyzrálá cibule by měla zůstat přes zimu v přiměřeném suchu a tak je raději přikryjeme nějakým nepropustným krytem, např. deskou z pěnového polystyrénu. Cibule však můžeme i vyndat a uschovat přes zimu v mírně vlhké rašelině či písku při teplotě 0-5 stupňů.
Výhodné je nechávat v nevytápěném foliovníku či skleníku. Mírné promrznutí jim nevadí.
Neznámější odrůdou je Stargazer, kterou často můžeme vidět v květinářství jako drahou dovozovou řezanou květinu. V posledních letech však bylo vyšlechtěno mnoho nových odrůd, které jsou jedna hezčí než druhá. Zcela nejnovější šlechtěnci jsou tzv.orientpety, což je metidruhové prošlechtění a Lilium henryi. Tyto lilie jsou již velmi odolné a životné při pěstování v běžných zahradních podmínkách. Zatím jsou však dosti drahé. Výjimkou je strarší odrůda Black Beauty, která má turbanovitě stočené tmavě červené květy.
Pokud budete mít chuť zkusit si vypěstovat vlastní orientální hybridy lilií, můžete si je pro jarní výsadbu zakoupit v internetovém obchodě www.basik.atlasobchod.cz.
