Původní druhy se vyskytují v zemích střední Evropy. Část druhů se vyskytuje na africkém pobřeží Středozemního moře a také v Asii. Jejich křížením vzniklo především v Holandsku a v Anglii více jak 10 000 odrůd. V závislosti na odrůdě dorůstá narcis od 8 - 60 cm. Listy má čárkované až kopinaté. Cibule jsou různě veliké, kulovité až hruškovité a chráněny hnědou slupkou.
Narcissus L.
Na rozdíl od tulipánu se cibule narcisu každým rokem nespotřebovává, ale dorůstá vytvářením nových suknic a potom se dělí. Květ vyrůstá na konci lodyhy, a to jednotlivě nebo květů může být více. Korunka bývá většinou žlutá, oranžová nebo bílá. Vyšlechtěno bylo velké množství odrůd lišících se od sebe vzrůstem i obdobím kvetení, existují také plnokvěté odrůdy. Mohou kvést v březnu, dubnu nebo v květnu. Nejlépe se jim daří v humózních, hlinitých a hlinitopísčitých vlhčích půdách. Velmi důležité ale je, aby půda nebyla moc zamokřena a po delších deštích aby včas vyschla. Optimální půdní reakce je pH 6,5 - 7,0. Rostliny dobře rostou na slunném místě, ale snesou i polostín. Oproti ostatním cibulovinám vyžadují dřívější výsadbu. K zakořenění totiž potřebují teplotu 12 - 14 C. Vysazujeme je tak hluboko, aby nad krčkem cibule bylo 10 cm půdy. Na zimu je dobré přikrýt narcisy 10 cm vrstvou rašeliny. Můžeme je na jednom místě nechávat i několik let. Použití narcisů je široké. Kombinujeme je na záhonech s jinými zároveň kvetoucími cibulovinami. Výborně se hodí k řezu.