Pařeniště, tranšeje, zimní zahrady - příbuzenstvo skleníků

Pařeniště

Pokud nepotřebujeme velký vnitřní prostor skleníku, nabízí se nám jeho zjednodušená varianta – pařeniště. Je to vlastně pěstování rostlin na záhonech přikrytých sklem pařeništních oken. Skvěle se hodí pro přirychlení rané zeleniny nebo napěstování sadby.

V pařeništi můžeme naplno využít vyhřívacích vlastností hnoje. Díky malému vnitřnímu prostoru a menší zasklené ploše snadněji ochráníme rostliny před nočními mrazíky než ve skleníku.

Tranšeje

Existuje i jeden velmi zajímavý způsob, jak v zimě pěstovat rostliny, aniž bychom jim museli topit. Využívá jevu, který znali stavitelé zemljanek – ve vyhloubené jámě je díky teplu spodních vrstev půdy tepleji než venku. Tranšeje jsou do země zahloubené záhony, shora zakryté skleněným víkem, které se na jaře odkrývá. Výborně se hodí na pěstování citrusů, ale i dalších rostlin z oblastí mírného pásma a subtropů.

Zimní zahrady

Zatímco hlavním cílem skleníků je vytvořit příznivé prostředí pro rostliny, zimní zahrady vytvářejí spíše příjemné prostředí pro člověka za pomoci rostlin. Bývají začleněny do obytných prostor, takže v nich můžeme trávit příjemné chvilky odpočinku a i v zimě relaxovat pohledem do bujně rostoucí zeleně.

Zasklené balkony

Postavit zimní zahradu je poměrně finančně náročné a například v bytech to často ani není možné. Při rekonstrukcích panelových domů se ale někdy zasklívají jejich lodžie, ve kterých si lze malou zimní zahradu vytvořit (třeba jen tím, že sem z bytu přeneseme pokojové rostliny na přezimování).

Zvláštní skleníky

Nouze naučila Dalibora housti, českého pěstitele zase stavět prazvláštní skleníky. Abychom vzdali hold těmto skleníkářům, připomeňme si, že skleník lze postavit také ze starých domovních i automobilových oken, z lahví od okurek, nebo dokonce z PET lahví. Můžeme jen obdivovat fantazii a zlaté ručičky těchto stavitelů. Přestože mnohé „lahváče“ slouží dodneška, doufejme, že doba těchto skleníků se už nevrátí.