Švestka - udržovací řez

Jelikož je koruna již hotová, záleží teď pouze na tom udržet ji i v následujících letech prosvětlenou. Nejeden zahrádkář si sice myslí, že švestky nepotřebují vůbec žádný řez, přesto bude-li vnímavý, brzy zjistí, že se i zde práce s nůžkami a pilou vyplatí: plody budou větší, jejich zbarvení lepší a bude moci počítat s pravidelnější úrodou.

Husté stromy ponechané více či méně samy sobě mají jeden rok obrovskou úrodu, zatímco v následujícím roce se zahradník úrody nedočká. Vyplatí se proto udržovat korunu pravidelně prováděným řezem v požadovaném stavu.

Nejméně každý druhý rok je třeba se v zimních měsících podívat, jestli se na horních stranách větví nebo podél kmene nevyvinuly zpříma nahoru směřující silné výhony. Jelikož zabraňují přístupu světla, je třeba je odstranit u místa nasazení. Zkracovat tyto výhony nemá smysl, neboť z ponechaných oček sotva vyrostou slabší, více či méně vodorovné plodné výhony.

Většinou se po zpětném řezu silnějších, vzpřímeně stojících výhonů ze zbylých oček vyvinou opět nahoru rostoucí výhony, a na horních stranách větví vzniká husté větvoví, které ještě více znemožní přístup světla. Navíc na ročních přírůstcích větví odstraňte konkurenční výhony, které stále znovu vznikají.

Vyvinul-li se pod ročním přírůstkem větve výhon nebo větev rostoucí ven, sesaďte jej. Tím se koruna ještě více otevře. U příliš vysokých korun je třeba sesadit hlavní výhon na postranní větev nacházející se trochu níže, aby v horní části vznikla kotlovitá koruna. Jinak platí pro udržovací řez totéž, co již bylo uvedeno u jabloní a hrušní.

Prosvětlení starších, zanedbaných stromů

Zanedbané švestky, renklody a mirabelky s příliš hustými korunami lze najít v mnoha zahradách. Prosvětlením již sice nelze vytvořit ideální korunu, můžete však podstatně zlepšit přístup světla dovnitř koruny, a tím i kvalitu plodů.

Jako u prosvětlování jabloní a hrušní nejprve odřízněte u místa nasazení suché větve. Poté následují větve, které rostou příliš hustě vedle sebe nebo které se kříží. Ze dvou takových větví odstraňte vždy tu, která je slabší, případně méně vhodně umístěna. Aby v létě po prosvětlení nevynikl příliš bujný přírůstek, rozložte prosvětlení na 2-3 roky.

Nejprve vezměte ty větve, které zvláště ruší, tedy ty, které rostou extrémně hustě, a v příštích letech pokračujte dále tak dlouho, až se dovnitř koruny dostane dostatek světla.

Nacházejí-li se v horní třetině silnějších větví slabší větve rostoucí ven, sesaďte je na ně. Totéž platí i pro hlavní výhon příliš vysokých korun: sesaďte jej na níže posazenou vedlejší větev, aby v horní části vznikla kotlovitá koruna.

Současně nůžkami prosvětlete tmavý, přestárlý plodonosný obrost. Nesmíte jej však zcela odstranit, protože peckoviny jsou velmi citlivé na přímé oslunění silnějších částí větví. Silnější větve a kmen by tudíž měly být bohatě obrostlé.

Po takovém prosvětlení většinou dojde k velkému přírůstku. Zvláště na horních stranách zbylých větví a podél kmene vznikne mnoho silných výhonů („vlků“), které je v létě, nejpozději však následující zimu nutno odříznout přímo u místa nasazení. Měly by zůstat pouze slabší, mírně zešikma nebo téměř vodorovně rostoucí výhony.

S těmito pracemi pokračujte v následujících letech, dokud se kmen a zbylé větve bohatě nepokryjí mladým plodonosným obrostem. Tím zmírníte přísné střídání let s rekordními úrodami a let neúrodných.