Rostliny: Ocimum - bazalka

Bylina mnoha tváří – taková je bazalka. Kromě nejběžnější bazalky pravé (Ocimum basilicum) se pěstují i malolisté a velkolisté druhy, kultivary s červenými listy a další odrůdy lišící se vůní (citrónová, skořicová, anýzová aj.) i zemí původu.

Bazalka patří mezi teplomilné bylinky, vyséváme ji od poloviny března za okno nebo do skleníku a přepíchané sazenice na venkovní stanoviště až po posledních mrazících. Ideální je slunné stanoviště chráněné před větrem i poledním úpalem. Při pěstování za oknem vydrží až do pozdního podzimu a zároveň přezimuje, na venkovním stanovišti se pěstuje jako letnička.

Bazalku pro použití v kuchyni sklízíme těsně před vykvetením, kdy má nejintenzivnější chuť, pro léčebné účinky až v době květu. Chuť bazalky je velmi výrazná, podmanivá, podvědomě spojovaná se středomořskou oblastí a zkušení kuchaři říkají, že ji nelze jen tak něčím nahradit. Čerstvé lístky se přidávají do salátů (výborný je salát z rajčat, mozzarelly a bazalky dochucený olejem, solí a pepřem), pokrájené jako koření k masu, nejlépe kuřecímu, přidává se ale také na pizzu, grilovaná masa, do těstovin, omáček a polévek. Nejlepší je v čerstvém stavu, pokud budeme bazalku sušit, pak při teplotě pouze do 40oC, jinak ztrácí silice.

Bazalka je velmi bohatá na éterické oleje, silice, třísloviny, dále obsahuje flavonoidy, glykosidy a další látky. Ve formě nálevu se používá při nachlazení, dýchacích obtížích, nechutenství a zažívacích potížích. Šťáva z čerstvých listů se používá na špatně se hojící rány a léčbu aftů.