Osobnosti českého růžařství (2)

Vysoká úroveň růžařství v ČR je zejména přímým důsledkem práce "praktiků", zahradníků, školkařů, šlechtitelů. Především domácí šlechtění růží je pro sebevědomí národní odborné obce velice důležité. A proto si připomeňme další osobnosti, které se mu věnovaly.

Dr. Gustav Brada

Narodil se 26. 9. 1883 v Hroubovicích u Chrudimi, zemřel 8. 3. 1937 v Praze. Gustav Brada nebyl profesí ani školkař, ani botanik nebo zahradník. Patřil mezi nepočetnou hrstku (a to i ve světovém měřítku) amatérů, kteří se dostali až ke šlechtění vlastních růží, nutno dodat, že v případě Dr. Brady nadmíru úspěšnému. Gustav Brada se narodil na Chrudimsku, rodina ale záhy přesídlila na Moravu, o jeho mládí mnoho nevíme, studoval snad ve Vídni. Cestoval za obživou téměř po celém Balkáně, působil jako technolog v cukrovarech na území dnešního Maďarska, Bulharska, Srbska, aby nakonec zakotvil r. 1933 v českých Zdicích jako výrobní ředitel.

Byl, mimo jiné, členem Společnosti pěstitelů a milovníků růží a Verein deutcher Rosenfreunde, v jehož "Rosenzeitung" odborně publikoval. Růže začal šlechtit snad v Maďarsku, ale výsledků se dočkal převážně až během svého působení ve Zdicích. Jeho růže byly povětšinou k dostání u jeho dlouholetého přítele, Jana Böhma ? ten také uvedl na trh sadovku Poema, Bradovu nejslavnější růži, která se dočkala i mezinárodního ocenění, finanční odměnu, kterou mu poslali z Paříže šlechtitel věnoval chudým dětem.


Rudolf Geschwind

Je příznačné, že se o osobnost Rudolfa Geschwinda přetahují Češi, Slováci, Maďaři a Němci, každý z těchto národů si může nepochybně nárokovat svůj "kus" Geschwinda, ilustruje to jen složitost společné historie.

Narodil se 1829 v Hředle, zemřel 1910 v Krupině na dnešním Slovensku. Povoláním byl lesník, ale proslavil se zejména jako šlechtitel růží, speciálně mrazuvzdorných sadovek. Vyšlechtil přes 130 vynikajících odrůd (některé prameny uvádějí i mnohem vyšší čísla), jeho růže měly to štěstí, že se staly poměrně známými i v evropském měřítku a některé jsou dodnes zastoupeny např. v Sangerhausenu a v L´Hay. Světově známou se pak stala "Gruss an Teplitz", která se dočkala oficiální pocty v roce 2000.

Geschwind pochopitelně také publikoval (čtyři odborné monografie a řadu článků), nejznámější jeho knihou je "Hybridizace a pěstování semenáčů" z roku 1864.