Rostliny: Angelica sylvestris - děhel lesní

Synonyma: Angelica silvestris
Slovenský název: angelika lesná
Anglický název: Wild Angelica, Woodland Angelica
Německý název: Wald-Engelwurz
Další názvy: anjelika menší
Čeleď: miříkovité (Apiaceae) - dříve mrkvovité (Daucaceae), okoličnaté (Umbelliferae)

Popis: Je to dvouletá až vytrvalá bylina dosahující výšky 50 až 150 cm, někdy i 200 cm se silným vřetenovitým oddenkem, v dolní části rozvětveným, hořkým a s typickou mrkvovitou vůní. Lodyha je přímá, dutá, lysá, bělavě ojíněná, často nafialovělá, jemně rýhovaná, v horní části nevýrazně hranatá a větvená. Dolní listy mají řapíky na průřezu půlměsíčité, horní listy jsou přisedlé na velkých, břichatě nafouklých pochvách. Všechny listy jsou 2x až 3x zpeřené, v obrysu trojboké, ostře pilovité, směrem k bázi postupně větší a více složené, dolní mohou měřit až 60 cm. Polokulovité okolíky nesou v průměru 20 až 40 okolíčků s asi 2 mm velkými bělavými nebo narůžovělými květy. Korunní plátky drobné, vejčité, oválné. Chybějí obaly, obalíčky jsou vyvinuty. Kvete od června do září.

Výskyt: Roste na vlhkých loukách, rašeliništích, mokřadech, vlhkých příkopech, březích, u slepých ramen, v lužních lesích, vlhkých lesích a křovinách, v zahradách, od nížin do subalpínského stupně. Nemá rád velké zastínění, preferuje vlhčí půdy, slabě štěrkovité až jílovité, humózní a na živiny bohaté.

Je rozšířen od Španělska až po jižní Sibiř (Bajkal), jižní hranici rozšíření tvoří např. Korsika, Sicílie, Řecko, Malá Asie a Arménská vysočina, na severu zasahuje až přibližně po 71° severní šířky, roste i na Islandu a v severní Skandinávii, vyskytuje se i ve východní Kanadě v blízkosti lidských sídel.

Možnost záměny: Je podobný andělice lékařské (Archangelic officinalis Hoffm.), která je mohutnější, silněji aromatická a nese zelenavě bílé, nažloutlé nebo narůžovělé květy. Je však mnohem vzácnější a mimo chráněná území se u nás prakticky nevyskytuje.

Zajímavost: Latinské jméno děhelu se vztahuje k pověsti, podle které tuto údajně mocnou léčivou rostlinu ukázal lidem anděl (řecky anděl, posel=angelos). Obdobně, avšak ze slovanských jazyků, vznikl český název, např. polsky je anděl dziegel.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: kořen (Radix angelicae silvestris), příp. plody

Obsahové látky: silice, organické kyseliny, flavonoidy, kumariny (furokumarin), fytosteroly a seskviterpen bisabolangelon

Použití: Zejména dříve se droga používala proti kašli a chorobám dýchacích cest a při zažívacích potížích. V homeopatii se používají plody při nervové vyčerpanosti a zažívacích potížích nervového původu.

Upozornění: V rostlině obsažené silice mohou být ve vysokých koncentracích jedovaté.