|
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae) Popis: Je to malá, vytrvalá bylina, 4 - 15 cm vysoká, lysá nebo chlupatá, s krátkým, válcovitým a šikmým oddenkem, tvořící trsy. Všechny listy jsou přízemní a skládají dosti bohatou růžici. Jsou podlouhle obvejčité až kopisťovité, na konci …
Příspěvek poslal(a) botanika-borec 03.04. 2008 08:40:28 (79060 čtenářů) nalezeno v textu článku |
|
Čeleď: brukvovité (Brassicaceae) Bylina vytrvalá, trsnatá, 20-40 cm vysoká. V zemi má krátký dřevnatý oddenek. Lodyh vyrůstá převážně více, jsou přímé, chudě větvené, listnaté. Dolní listy tvoří listovou růžici, mají podlouhle klínovitý tvar, dole zúžený v krátký …
|
|
Čeleď: Asteraceae Málo početný rod zahrnuje jenom dva druhy domácí v horách jižní a střední Evropy. Zahradnicky se využívá pouze jeden. …
Příspěvek poslal(a) grada 01.12. 2008 16:11:58 (37851 čtenářů) nalezeno v textu článku |
|
Rod zahrnuje šest druhů pocházejících z Ameriky, úzce příbuzných rodu Scilla (ladoňka). Patří mezi velmi atraktivní rostliny. Listy jsou dlouhé a čárkovité, postupem času ve vegetačním období poléhají. Květy vyrůstají na dlouhých hroznech na vzpřímených nebo vodorovných …
Příspěvek poslal(a) knizniklub 10.08. 2010 12:00:01 (25004 čtenářů) nalezeno v textu článku |
|
|
|
Čeleď: zvonkovité (Campanulaceae) Bylina vytrvalá, 30-60 cm vysoká. V půdě má válcovitý, šikmo uložený, ztlustlý, dřevnatějící oddenek. Lodyha přímá, většinou nevětvená, nevýrazně hranatá, kadeřavě chlupatá až plstnatá, nafialovělá či načervenalá. Dolní listy dlouze …
|
|
Čeleď: zvonkovité (Campanulaceae) Bylina vytrvalá, nižší, 15-45 cm vysoká. V půdě má tenký, větvený kořen. Lodyha bývá jedna nebo i více, je tuhá, od báze obloukovitě prohnutá, dole hustě listnatá, nahoře bezlistá. Lodyžní listy četné, přisedlé, čárkovité, celokrajné, …
|
|
Čeleď: zvonkovité (Campanulaceae) Bylina vyšší, vytrvalá, 40-80 cm vysoká. V zemi má plazivý oddenek. Lodyha přímá, nevýrazně hranatá, nevětvená, rýhovaná, listnatá. Lodyžní listy přisedlé zúženou bází, čárkovitě kopinaté, střídavé, na okraji drobně pilovité i celokrajné, …
|
|
Čeleď: zvonkovité (Campanulaceae) Bylina dvouletá, 20-35 cm vysoká. V zemi má vřetenovitý kořen. Lodyha přímá, často od báze větvená, pevná, nezřetelně hranatá, chlupatá, listnatá, načervenalá. Přízemní listy mají čepel podlouhle kopinatou, nepravidelně po okrajích vroubkovanou, …
|
|
|
|
Původ-domovina: Břehy potoků a řek na Novém Zélandu. Popis: Trsnatá rostlina se vzpřímenými, celoročně zvláštně červenohnědě zbarvenými listy. Jsou velmi úzké a jemné, v horní části obloukovitě převislé. Trsy jsou vysoké asi 40–50 cm, někdy i vyšší. …
Příspěvek poslal(a) brazda 26.02. 2008 12:19:04 (42039 čtenářů) nalezeno v textu článku |
|
Původ-domovina: Domácí druh, rozšířený na travnatých slunných stráních po celé Evropě až do východní Asie. Popis: Trsnatá ostřice, trsy jsou vysoké 15–30 cm a široké až 50 cm, husté a hlavaté. Raší koncem března. Jemné, úzké (asi 0,2 cm), světle zelené listy se pozdě …
Příspěvek poslal(a) brazda 04.03. 2008 11:55:18 (42240 čtenářů) nalezeno v textu článku |
|
Čeleď: šáchorovité (Cyperaceae) Bylina vytrvalá, trávovitého vzhledu, trsnatá, vytváří kruhovitě se rozrůstající porosty, 5-20 cm vysoká. V zemi má svazčité kořeny. Lodyh vyrůstá více, jsou přímé, trojhranné, v době květu o hodně kratší než listy. Listy tvoří přízemní …
|
|
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae) Bylina vytrvalá, přízemní, silně ostnitá, 1-3 cm vysoká (výjimečně vyšší). V zemi má silný oddenek. Lodyha zakrnělá, pokrytá listy. Listy v bohaté přizemní růžici, peřenoklané až peřenosečné s 9–13 úkrojky na každé straně, okraje …
|
|
|
|
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae) Bylina dvouletá až vytrvalá, ostnitá, 20-50 cm vysoká. V zemi má silnější kořen. Lodyha přímá, tuhá, hranatá, až v horní části řídce větvená, ojediněle červeně naběhlá, listnatá. Lodyžní listy střídavé, vejčitě podlouhlé, zprohýbané, …
|
|
Tato evropská, západoasijská a severoafrická bylina se lidově nazývá také hlístník, čantoryjka, hořká bylina, cintorie, kyřice, žluč země. Vyrůstá z malé přízemní růžice, má drobné světle až sytě růžové květy, které se otevírají s východem Slunce a zavírají s jeho …
Příspěvek poslal(a) knizniklub 21.07. 2017 11:22:48 (26979 čtenářů) nalezeno v textu článku |
|
Čeleď: brutnákovité (Boraginaceae) Bylina dvouletá, sivozelená, 10-50 cm vysoká. V půdě má silný kořen. Lodyha převážně vzpřímená, rýhovaná, někdy i větvená, listnatá. Listy přisedlé, střídavé, podlouhle vejčité, srdčitou bází objímavé, často bíle skvrnité. Květy …
|
|
Vzrůst: 40–200 cm Doba kvetení: VII–X Nikoli náhodou se ploštičníku říká také „stříbrná svíčka“ – dokáže totiž doslova oslnit elegantními květenstvími na dlouhých stoncích, které se jako stříbrné svíčky tyčí nad listím. Domovem ploštičníku jsou severní oblasti, …
Příspěvek poslal(a) rebo 11.08. 2009 13:21:37 (42122 čtenářů) nalezeno v textu článku |
|
|
|
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Větvený keřík, 40-200 cm vysoký. Větve přímé, prutovité, letorosty zelené, chlupaté, listnaté. Listy řapíkaté, střídavé, trojčetné, podlouhle eliptické, špičaté, celokrajné, tmavě zelené, přitiskle chlupaté. Květy vrcholové, žluté, řapíkaté. …
|
|
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Nízký keřík, 20-45 cm vysoký. Větve poléhavé nebo vystoupavé, v mládí hluboce brázdité, později hladké, přitiskle pýřité. Listy jednoduché, úzce kopinaté, špičaté, na dolních větvích ve svazečcích po 3-6, ostatní listy střídavé, přisedlé, …
|