Zelené hnojení (2)

Rostliny používané jako zelené hnojení

Luskoviny – hrách, peluška, fazol, soja, vikve, vojtěška, lupina, bob, komonice, jetel inkarnát
Brukvovité rostliny – řepka jarní i ozimá, hořčice, řepice,
Obiloviny – ozimé i jarní formy základních obilovin (pšenice, ječmen, oves, okrajově žito),
Ostatní (květiny, další plodiny) – aksamitník, lichořeřišnice, svazenka vratičolistá, pohanka.

Pěstování luskovin a hlízkové bakterie

Luskoviny údajně „vyrobí“ nad svou spotřebu až 40 kg N na hektar za rok. To je tolik dusíku, jako je v cca 200 kg síranu amonného nebo 260 kg ledku vápenatého. U hrachu a pelušky vytvoří HB na jeden hektar polovysokých odrůd 140 – 200 kg dusíku. V porostu LOS se přesunuje cca 10-30 % dusíku do okolí, pro využití ostatními rostlinami.

Hlízkové bakterie na kořenech vikvovitých rod Rhizobium. Potřebují pH okolo 6,5-7,5. Zajistí až 85% dusíku, začínají se tvořit 8-10. den, začínají být aktivní do 12. dne, za týden už je dusík, který „vyrábějí“ v rostlině.

Co si žádají hlízkové bakterie

Teploty pro optimální růst hlízkových bakterií u hrachu jsou 20–24 °C, hranice 27 °C.
U fazolu a soji je optimum 24–27 °C, pracují ještě při 30 °C.
Z tohoto vyplývá, že luskoviny seté na podzim mnoho dusíku pro následné kultury nevytvoří.

Bakterie a jejich výživa – základní a stopové prvky

Fosfor příznivě působí na podporu tvorby bakterií a zároveň i na schopnosti kořenů luskovin, dík bakteriím ho dokážou získávat z méně přístupných forem.
Draslík zvyšuje odolnost kořenů ke chladu, jejich nárůst, důležitý pro tvorbu glycidů – látek, které bakterie od rostliny chtějí.
Vápník urovnává pH, zvyšuje schopnost kořínků nechat se napadnout hlízkovými bakteriemi, zvyšuje spolu s K, P odolnost rostlin proti chorobám a proti poléhání.
Železo má též spojitost s fixací dusíku, je v leghemoglobinu
Luskoviny potřebují mít v půdě i síru, nesnášejí chlór - - tedy ne KCl, ale K2SO4. Ne NPK, ale Cererit
Důležitý je molybden, účastní se reakce symbiotických bakterií, v semenech luskovin je jich oproti jiným druhům nejvíce. S obsahem molybdenu stoupá i koncentrace dusíkatých látek.
Není-li v půdě bór, hlízkové bakterie luskoviny nenapadnou.
Kobalt je též pro symbiózu potřebný, stimuluje růst luskovin i bez hl. bakterií.

Luskoviny pěstované samostatně i ve směskách

Obohacují půdu o dusík
Působí i melioračně (víceleté)
Podle druhu tvoří nejen snadno rozložitelnou hmotu, ale i „dřevo“ na trvalý humus.
Při pozdním zaorání mohou být příčinou zaplevelení pozemku svými semeny v dalším roce.
Mohou být „udržovatelem“ patogenů v místě např. zrnokazů a některých houbových chorob.

Foto 1: Luskovino-obilninová směska.
Foto 2: Peluška je hrách s barevným květem, tmavou skvrnou u báze palistu, dává solidní výnos hmoty na zelené hnojení.
Foto 3: Když neseženete pelušku, můžete vysít hrách určený na vaření (neloupaný celý, ne půlený).