Čas řezu

Dědeček měl stromy ořezané na konci února, bez ohledu na to, jestli to byly stromy mladé nebo v plné plodnosti. On musel, jinak by to nešlo. Měl ovocné stromy vysazené na vzdálenost 10x 12 metrů, v meziřadí hospodařil. Oral, sel, sklízel obilí, řepu, mrkev, sekal jetel,... Kdyby měl řezat déle, padaly by větve z polokmenů a vysokokmenů jabloní a hrušní, švestek do probouzejícího se jetele, do narůstajícího osení, ničily by úrodu, která dědečka a jeho domácí zvířata měla živit.

Protože to byl pokrokový dědeček, nikdy neřekl nic k tomu, že já nikdy plodné stromy neřezal před Velikonocemi. Podle toho, kdy Velikonoce přicházejí, řežu první zahradu. Na Bílou sobotu, již skoro 30 let. Někdy sněží, mrzne, jindy svítí sluníčko. Po tomto termínu začínám řezat další stromy. Když jsou Velikonoce v březnu, dám si ještě dva, tři týdny pauzu. Občas podlehnu přáním známých a vyrazím (nerad) na jejich zahradu již počátkem dubna. Ideální čas na řez zpravidla není dříve než v polovině dubna. V zahrádkách osychá půda, trávník nabírá dech a není možné ho tak snadno rozšlapat jako o měsíc dříve. Sluníčko již má sílu a opaluje. Být opálený do 1. máje, mít ořezané všechny stromy, to je můj každoroční cíl, a když to nestihnu a některé stromy již otevírají poupata, vezmu si pár B-komplexů a řežu dál. Béčka totiž „zapáchají“ včelám a ty se mi vyhnou, spíš než by mě „zobly“.

Pozdní řez, těsně před květem má své přednosti. Pokud jste začínající zahrádkář, vidíte kolik je na stromě květů. Takový řez omezuje „planý“ růst větví, a naopak můžete už v zárodku snížit zatížení stromu nadměrnou úrodou. Nevýhodou je, že pupeny jsou křehké, snadno se lámou. U hustších korun je třeba k řezu přistupovat citlivě. Větvičky o které stojíte jednou rukou držet, ty co jsou v koruně navíc, opatrně vystříhávat.

Jinak je tomu u stromů připravovaných na přeroubování, na zmlazení. U těch obyčejně jde o probuzení spících oček v koruně, a ty se nejsnáze probouzejí mízou, které začíná do větví proudit s nástupem jara. Přeroubovávané stromy je třeba seříznout někdy v únoru, asi 10-15 cm nad místem, kde se budou dávat rouby. Těch několik centimetrů větví se odřezává až ve chvíli, kdy se přistupuje k roubování. Jeden z důvodů je možné poškození mrazem, druhý - možné poškození kůry (zatržení kůry) méně odborným řezem.

Zimní a časný jarní řez dává předpoklad bujného růstu zbylých větví, dubnový a květnový přírůstky zmenšuje. S tím je nutné počítat při plánování. Příliš časný řez a jeho následky - bujné přírůstky, tvorbu vlků - můžete opravit ještě týž rok, již v červnu a červenci (vytrhání vlků zazelena), řezem od druhé poloviny srpna.