Zimní řez u opadavých listnatých keřů je možné rozdělit na udržovací a zmlazovací či totální. Velká většina pěstovaných listnáčů snese tvrdý, zmlazovací řez. Podle druhu a odrůdy rostliny se obyčejně dělá od prosince do konce března. Dřívější řez je nutný u rostlin časně rašících, počkat si můžete u těch, které raší (kvetou?) později.
Řez keřů v zimě, časně na jaře: Forsythia zimní řez po roce na jaře dobře obrůstá
V horším případě se může stát, že kulturní část odříznete a nově bude rašit jen podnož, v lepším to, že se probudí spící očka na podnoži a Vy je budete muset vylamovat či jinak odstraňovat, aby podnož nepřerostla – nezadusila – očko či roub.
Po tvrdém řezu následuje bujný růst. Ten je dobré včas zarazit, aby nové výhony odspodu trochu zesílily a zavětvily. Dlouhé výhony jsou měkké, snadno se v dešti a větru (mnohdy i jen svou váhou) vylomí a keře začínají obrůstat znovu. To bývá pozdě a letní výhony v zimě namrzají, usychají.
Tvrdý řez je možné uplatnit i u stálezelených listnáčů. Tady by mělo platit, že nelze ořezat keře tak, aby neměly vůbec žádné listy. Stálezelené rostliny vegetují celou zimu, listovou plochu potřebují na asimilaci, dýchání.
Řezné plochy je dobré zatřít například štěpařským voskem, balzámem nebo latexem v barvě kůry keře. Do latexu se může přidat i nějaký univerzální fungicid.
Řez keřů v zimě, časně na jaře: Šeřík v zimě prvně seřezaný, koncem června podruhé.
Řez keřů v zimě, časně na jaře: Laurocerasus bobkovišeň první fáze zima, druhá konec června.
Text a foto ing. Ivan Dvořák
