Zahrada a vegetační faktory (2)

Světlo

Světlo patří k dalším nenahraditelným vegetačním faktorům. Je zdrojem energie pro složitý proces fotosyntézy. Jako ekologický faktor ovlivňuje intenzitu asimilačních procesů, intenzitu růstu rostlin a fototropické pohyby rostlinných orgánů, případně změny v jejich anatomické stavbě.

Různé druhy rostlin mají rozdílné požadavky na množství světla. Podle toho rozeznáváme rostliny světlomilné, polostinné a stínomilné. Rostliny světlomilné vyžadují stanoviště na slunci, polostinné rostliny vyžadují částečně zastíněné stanoviště, tzv. toulavý stín, a stínomilné dávají přednost zastíněnému stanovišti.

Různé druhy rostlin vyžadují také rozdílnou délku osvětlení, aby mohly kvést a plodit. Podle světelných nároků na délku dne rozlišujeme rostliny krátkého dne, které potřebují pro tvorbu květu den kratší než 12 hodin, například chryzantémy, astry. Rostliny středního dne nejsou na délku dne příliš náročné a kvetou v době, kdy den bývá kolem 12 hodin, například růže. Rostliny dlouhého dne vykvétají za dne delšího než 12 hodin, například karafiáty. Díky těmto světelným nárokům rostlin lze založit zahradu krásnou ve všech detailech. V každé zahradní kompozici najdeme dostatek prostoru pro jednotlivé skupiny rostlin. Zvlášť cenné bývají dřeviny i trvalky vhodné do polostínu a stínu. Jsou základem podrostových pater, které jsou velmi působivým prvkem každé zahrady.

Vzduch

Vzduch je směsí plynů – O, N, CO2 aj. a vodních par. Pro rostliny je zdrojem kyslíku a kysličníku uhličitého, pro rostliny, které jsou schopny poutat vzdušný dusík, jsou i jeho zdrojem. Obsah vodních par, tzv. vzdušná vlhkost, ovlivňuje transpiraci. Je-li vzduch příliš suchý, výpar se zvyšuje a rostlina trpí nedostatkem vody. Nadměrná vlhkost vzduchu také škodí, napomáhá rozvoji houbových chorob, hnilob apod. Vyšší vzdušná vlhkost je pro některé skupiny rostlin životně důležitá, například pro mnohé ze skupiny stálezelených – rododendrony, kalmie, pierisy ad.

Vzduch neustále proudí a jeho mírné proudění je pro rostliny prospěšné z hlediska provětrávání prostoru. Naopak silné vzdušné proudění má na rostlinstvo nepříznivý vliv, způsobuje zvýšený výpar, snížení asimilace a četná mechanická poškození nadzemních částí rostlin. Proti nepříznivým účinkům větrů se můžeme chránit výsadbou kulisových rostlin nebo výsadbou choulostivých rostlin do závětří.

Živiny

Živiny jsou chemické prvky nezbytné pro životní procesy rostlin. V rostlinném organismu mají specifickou a nezastupitelnou úlohu. Podle fyziologických a biochemických prvků je rozdělujeme na:
- základní, biogenní prvky: dusík (N), fosfor (P), draslík (K), vápník (Ca), hořčík (Mg), síra (S);
- stopové prvky: železo (Fe), mangan (Mn), zinek (Zn), měď (Cu), bor (B), molybden (Mo), chlor (Cl).

Rostliny přijímají živiny buď ze vzduchu (uhlík, kyslík), nebo z půdy (dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík aj.). Nepřijímají je v čisté formě, ale v různých chemických sloučeninách, například fosfor ve formě kyseliny fosforečné, dusík ve formě čpavku nebo kyseliny dusičné apod.

Živiny dodáváme do půdy hnojením. V zásadě rozlišujeme hnojiva organická (statková nebo přirozená) a minerální (průmyslová nebo umělá).

Hlavní význam organických hnojiv spočívá v dodávání organických látek do půdy za účelem zvýšení obsahu humusu. Je potřebné rozlišovat humus živný, který má živiny ve formě přístupné rostlinám, a humus trvalý, který zůstává v půdě déle a živiny uvolňuje postupně. Působení organických hnojiv na rostliny je mnohostranné. Dodáváme jimi do půdy také základní živiny, stopové prvky, zlepšují se jimi půdní poměry a struktura půdy, upravuje se obsah vzduchu a půdní vláhy, zlepšuje se sorpční schopnost. Trvalý humus má mnohostranný charakter účinných látek zvyšujících biologickou aktivitu půdy a je životním prostředím pro půdní edafon. Půda se lépe zahřívá, protože od obsahu humusovitých látek získává tmavší barvu, která více pohlcuje světelnou energii.

Obrázky:
42 Světlo je základní podmínkou pro život rostlin. Jenom za přítomnosti světelné energie může rostlina prostřednictvím listové zeleně (chlorofylu) vytvářet organické látky nezbytné pro růst, vývoj a plodnost.
44 Trvalkový záhon komponovaný z druhů náročných na dobré světelné podmínky. Nedostatek světla se nepříznivě projevuje především na intenzitě květení