Řez ovocných dřevin - slovníček odborných názvů (1)

Adventivní pupeny: pupeny spící, které se probouzejí po určitém zásahu. Mohou se vytvořit i po velmi silném zpětném řezu. U maliníku se tak označují pupeny na kořenech, z nichž vyrůstají letorosty.

Afinita: Snášenlivost dvou nebo tří komponentů, umožňující jejich vzájemný srůst ve školce nebo na trvalém stanovišti. Předpokládá určitou příbuznost v rámci druhu, rodu, popř. čeledi. Nejčastěji se posuzuje srůst naštěpované odrůdy s podnoží.

Alternace (alternance) viz střídavá plodnost.

Apikální dominance: převaha (nadvláda) vrcholu (terminálu) ovocného stromu nad postranními výhony (větvemi). Využívá se jí při tvarování ovocných dřevin. Jde o růstový stav rostliny, při kterém je dominantní prodlužovací růst stonku, respektive jeho vrcholu. Pokud je rostlina výrazně ovlivněna apikální dominancí, nedochází k větvení stonku. Podobná situace je i u kořene. Z apikální dominance lze rostlinu vymanit odstraněním růstového vrcholu stonku (kmene) nebo kořene.

Auxiny: přírodní nebo syntetické látky s hormonálním účinkem na rostliny. Indukují růst kořenů a ovládají apikální dominanci hlavního růstového vrcholu. Tyto rostlinné hormony ovlivňují zejména prodlužující růst buněk a buněčné dělení u nadzemních i podzemních orgánů rostlin a stimulují tvorbu kořenů, což se využívá například při vegetativním množení řízkováním.

Asimilace (fotosyntetická asimilace): přeměna CO2 a vody prostřednictvím slunečního světla na energeticky bohatý cukr a kyslík v zelených rostlinách.

Asimiláty: produkty fotosyntézy. Jde o složité organické látky (škroby, cukry) ukládané do nadzemních částí (převážně do plodů) nebo kořenů ovocných rostlin.

Asfyxie: „zadušení“ kořenového systému v utužených a přemokřených půdách kvůli nedostatku vzduchu, který je vytěsněn zpravidla kapilární vodou. Báze: místo, kde začíná vyrůstat výhon na kmeni nebo na větvi.

Bernoty: „vzdušné“ kořeny, které se vytvářejí nejčastěji u typových podnoží, výjimečně u odrůd jabloní, v nadzemní části osy. Po hlubší výsadbě se v půdě přeměňují na vlastní vyživovací kořeny. Při použití vysokého štěpování nebo mezištěpování je větší výskyt bernot na podnoži nežádoucí, protože mohou být vstupní branou infekce různými patogeny.

Brachyblast: krátký výhon zakončený listovou růžicí. Po dobu vegetačního klidu bývá zakončen jedním listovým nebo smíšeným pupenem.

Cytokininy: rostlinné hormony ovlivňující zejména buněčné dělení, spolu s auxiny pozitivně ovlivňují regeneraci výhonů i kořenů, stimulují rozvětvování stonků a zakládání pupenů, významně zpomalují stárnutí buněk.

Čípek: pozůstatek po výhonu, který nebyl beze zbytku odstraněn. Ze spícího nebo špatně vyvinutého pupenu na tomto čípku vznikne slabý, obvykle šikmo nebo vodorovně rostoucí výhon, zakončený většinou květním pupenem.

Čtvrtkmeny: tvary ovocných stromů s vymezenou výškou kmene (0,9 až 1,1 m).

Diploidní odrůdy: odrůdy s dvěma sadami chromozomů. V případě samosprašných odrůd jsou vhodné pro úlohu opylovačů.

Dlouhý řez plodného dřeva: plodné dřevo se neřeže téměř vůbec nebo jen málo, protože by jinak reagovalo příliš mohutnou tvorbou nových výhonů a sníženou tvorbou květních pupenů.

Dlouhý výhon: delší výhon, jehož růst bývá zpravidla zakončen poměrně pozdě, a to většinou listovým, řidčeji květním pupenem. Například u odrůd jabloní, které bohatě kvetou, se tvoří na dlouhých výhonech po stranách květní pupeny, které rozkvétají později a mohou mít svůj význam v letech, kdy v době květu mrzne.

Drátěnka: opěrná konstrukce pro pěstování ovocných rostlin ve tvaru stěn. Sestává z jednoho nebo několika drátů napnutých na opěrných sloupcích nebo kůlech.

Drátěný chránič kmene: obal z drátěného pletiva, kterým se chrání kmen mladého stromku před okusem divokou zvěří.

Druhá míza: pozdně letní období (červenec až srpen), v němž začíná opětovný intenzivní růst. Ve školkařské praxi se tohoto stadia využívá pro očkování klasickými postupy, při nichž je nezbytné snadno odchlípnout kůru podnože.

Dřevní část: část stonku a kořenu, kterou tvoří hmota od kambia dovnitř a kudy se přepravuje od kořenů k listům voda spolu se živinami v ní rozpuštěnými.

Dutá koruna: koruna stromu bez středního výhonu.