Přírodní zahrada

Přírodní zahrada jako vzor

Přírodní zahrada nevznikne tím, že svůj pozemek jednoduše přenecháte přírodě. Vyžaduje totiž zrovna tak péči jako normální okrasná zahrada. Jenže ta péče se tu ubírá zcela jiným směrem.

Předlohou je sama příroda. Původní domácí druhy, pokud možno dokonce z bezprostředního okolí, mají absolutní přednost před druhy, které pocházejí z jiných kontinentů, nebo před formami zahradnicky dále vyvíjenými. Mohou být pěstovány podle vlastních estetických představ v podobě záhonů s divokými rostlinami nebo v kombinaci s rostlinnými společenstvy, s nimiž se vyskytují také v přírodě. Zda to zafunguje a nastolí se rovnovážný stav, který pak bude vyžadovat už jen málo pečovatelských zásahů, závisí na tom, zda bylo správně přihlédnuto k půdě a mikroklimatu. Polosuchý trávník hýřící květy nikdy nevydupeme z těžké slínovité půdy.

„Nepřirozená“ je také u přírodní zahrady kombinace mnoha prvků na malém prostoru, která bývá pro běžné zahrady typická. Přírodní zahrady jsou jakýmsi „krajinným koncentrátem“, který spojuje louky a květinové záhony, křoviny a stromy, rybníky, suché zdi nebo hromady kamene. Kdo takto tvoří, nemusí si dělat o různorodosti fauny vůbec žádné starosti. Objeví se jako průvodní jev domácí flóry sama od sebe.

Samozřejmě k zásadám patří nepoužívat žádný jed. Chemická „bomba“, která by zatočila se specifickým druhem, beztoho stejně neexistuje, a kdo má na mysli „škůdce“, zasáhne tím zpravidla také všechny ostatní. A protože ptáci na zahradě jsou na konci potravního řetězce, nakonec to postihne i je.