Dřevo na dřevěné terasy

Dřevo pro terasy a deckingy musí vydržet vysokou zátěž; kromě mechanického zatížení způsobeného chůzí a umístěným nábytkem, na něj působí další zátěžové prvky – vlhkost a sluneční záření. V tomto ohledu nejsou zdaleka všechny naše původní druhy dřeva pro stavbu dřevěné terasy vhodné.

Prkna a trámy většinou pocházejí ze smrku (Picea abies), z borovice černé (Pinus sylvestris) z javoru klenu (Acer pseudoplatanus), buku lesního (Fagus sylvatica), z břízy (Betula pendula) a z dalších typických lesních dřevin, které se pokud možno používají na interiérové dřevěné konstrukce. Prvky pohledových clon, laťové rošty a jiné stavebně konstrukční dřevěné díly ze smrkového nebo borového dřeva jsou vždy zpracovány tlakovou impregnací (tj. impregnovány toxickými látkami), aby se dosáhlo odpovídající odolnosti proti povětrnostním a jiným vlivům. Při tomto průmyslovém zpracování proniká impregnace do dřeva a zůstává v jeho buňkách. U takto impregnovaného dřeva je odolnost podstatně větší než u neošetřeného přírodního smrkového nebo borového dřeva. I když impregnace výrazně prodlouží životnost a trvanlivost dřevěné konstrukce, zabránit hnilobě zcela nedokáže. Nažloutlé nebo nahnědlé dřevo nebude vypadat přirozeně a postupem času částečně vybledne; impregnace se bude vymývat a vnikne do půdy. V tabulce jsou používané druhy dřev zařazeny do tříd odolnosti, což dává přehled o trvanlivosti a životnosti konstrukcí z nich pořízených.

Klasifikace trvanlivosti jádrového dřeva ve vztahu k dřevokazným houbám dřevěných stavebních dílů, které jsou v kontaktu se zemí. Údaje v tabulce poskytují jen orientační hodnoty očekávané životnosti za průměrných klimatických podmínek a ukazují vzájemný vztah jednotlivých tříd. Reálná životnost jednotlivých druhů dřeva závisí velmi výrazně na individuálním způsobu vestavění dřevěných dílů a na podmínkách okolního prostředí a rovněž na konstrukčních opatřeních.