|
Čeleď: pryskyřníkovité (Ranunculaceae) Bylina vytrvalá, 25-100 cm vysoká, jedovatá, v zemi má oddenek s řepovitými bulvami. Lodyha přímá, pevná, hustě listnatá, nevětvená. Listy řapíkaté, dlanitě 5-7četné, úkrojky čárkovité. Květy velké, světle žluté, koruny přilbovité, …
|
|
Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae) Bylina vytrvalá, chlupatá, bez výběžků, 10-30 cm vysoká. V půdě má větvený oddenek. Lodyha jedna nebo i více, s hranami hlavně v dolní části, listnatá, nevětvená, chlupatá. Lodyžní listy přisedlé, vstřícné, eliptické, hluboko vroubkované, …
|
|
Čeleď: slézovité (Malvaceae) Bylina dvouletá až vytrvalá, drsně chlupatá, 50-150 cm vysoká. V zemi má svazek vřetenovitých kořenů. Lodyha silná, přímá, tuhá, řídce větvená, chlupatá, listnatá. Lodyžní listy řapíkaté, okrouhle srdčité, laločnaté, po okrajích vroubkované, …
|
|
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae) Bylina vytrvalá, 20-60 cm vysoká. V zemi má válcovitý oddenek. Lodyha přímá, v horní části řídce větvená, ojediněle i jednoduchá, pod květními úbory výrazně rýhovaná, listnatá. Dolní lodyžní listy krátce řapíkaté (řapík úzce křídlatý), …
|
|
|
|
Čeleď: svlačcovité (Convolvulaceae) Bylina vytrvalá, 1-2,5 m dlouhá. V zemi má plazivý, dužnatý oddenek. Lodyha ovíjívá, jednoduchá, tupě hranatá, větvená jen v horní části. Listy trojboké se srdčitou nebo střelovitou bází a krátkými řapíky. Květy vyrůstají jednotlivě …
|
|
Čeleď: zvonkovité (Campanulaceae) Bylina vytrvalá, nižší, 15-45 cm vysoká. V půdě má tenký, větvený kořen. Lodyha bývá jedna nebo i více, je tuhá, od báze obloukovitě prohnutá, dole hustě listnatá, nahoře bezlistá. Lodyžní listy četné, přisedlé, čárkovité, celokrajné, …
|
|
Čeleď: zvonkovité (Campanulaceae) Popis: Je to vytrvalá bylina s šikmým, válcovitým oddenkem a 50 – 90 cm vysokou, vzpřímenou, většinou jednoduchou a nejčastěji lysou, řidčeji spoře rozvětvenou lodyhou s 3 – 8 květy. Listy jsou většinou lysé, lesklé, spodní obvykle na okraji …
Příspěvek poslal(a) botanika-borec 06.04. 2008 10:09:33 (37493 čtenářů) nalezeno v textu článku |
|
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae) Bylina dvouletá až vytrvalá, ostnitá, 20-50 cm vysoká. V zemi má silnější kořen. Lodyha přímá, tuhá, hranatá, až v horní části řídce větvená, ojediněle červeně naběhlá, listnatá. Lodyžní listy střídavé, vejčitě podlouhlé, zprohýbané, …
|
|
|
|
Čeleď: vstavačovité (Orchidaceae) Bylina vytrvalá, 20-60 cm vysoká. V půdě má plazivý oddenek. Lodyha přímá, nevětvená, nahoře hranatá, šupinatá, listnatá. Listy jen 3-5, střídavé, přisedlé, odstálé, čepel vejčitě kopinatá, špičatá. V horní části přecházejí listy …
|
|
Čeleď: pryskyřníkovité (Ranunculaceae) Bylina vytrvalá, statná, nepopínavá, 90-120 cm vysoká. V zemi má oddenek. Lodyha přímá, podélně rýhovaná, dutá, v horní části větvená, listnatá. Lodyžní listy lichozpeřené, listky vejčité, vstřícné, celokrajné, nahoře špičaté. …
|
|
Čeleď: růžovité (Rosaceae) Dřevnatý keřík, 60-100 cm vysoký, široce rozložitý, bohatě větvený. Větve má přímé, mladé žlutozelené, plstnaté, listnaté. Listy tmavozelené, celokrajné, krátce řapíkaté, střídavé, špičaté, naspodu hustě bělavě plstnaté. Květy drobné, …
|
|
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae) Bylina vytrvalá, statná, 60-200 cm vysoká. Svým vzhledem připomíná spíše bodlák. V zemi má tlustý kořen. Lodyha přímá, tuhá, hranatá, listnatá, bělavě vlnatá, v horní části větvená. Listy podlouhle eliptické, 1-2x peřenoklané, střídavé …
|
|
|
|
Čeleď: mořenovité (Rubiaceae) Bylina vytrvalá, trsnatá, 30-100 cm dlouhá. V zemi má plazivý dřevnatý oddenek. Lodyhy přímé, tuhé, větvené, nahoře čtyřhranné, dole oblé, listnaté. Listy v přeslenech, úzce čárkovité, špičaté, lesklé, od lodyhy odstálé, na rubu plstnaté. …
|
|
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Nízký polokeř, 10-90 cm vysoký, jedovatý. V zemi má silnější, delší kůlový kořen. Lodyhy rozvětvené, metlovité, přímé, hranaté, listnaté. Listy krátce řapíkaté až přisedlé, střídavé, kopinaté, špičaté, celokrajné. Květy žluté, stopkaté, …
|
|
Haworthie (čti hevorzije) (čeleď liliovitých / Liliaeceae) se velmi podobá gasterii,a stejně jako ona, pochází ze skalnatých a kamenitých pouští a suchých křovinatých lesů jižní Afriky a Namibie. Noční rosa, padající v mlhavých namibijských pouštích, je pro mnohé druhy životně …
Příspěvek poslal(a) rebo 27.10. 2008 21:05:00 (35722 čtenářů) nalezeno v textu článku |
|
Rostlina roste původně na Kavkaze a Turecku v lesích a křovinatých porostech. Tento druh čemeřice roste v trsech. Listy jsou tuhé, trojčetné s ostře zubatými okraji, lesklé, tmavozelené. Dosahuje výšky 50cm. Kvete od března do dubna. Květ velký, růžově bílý, s výraznými vínovými …
|
|
|
|
Čemeřice jsou díky své originální kráse pravými královnami zimní a předjarní zahrady. Většinou je pěstujeme jako solitery ve stinných partiích zahrady nebo se kombinují s dalšími jarními trvalkami jako sněženkami, bledulemi, kandíky, plicníky, sasankami a podobně. …
Příspěvek poslal(a) zahradkari 11.02. 2010 16:22:17 (39800 čtenářů) nalezeno v textu článku |
|
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Keřík 10-30 cm vysoký. Větve poléhavé i přímé, chlupaté, loňské bývají zdřevnatělé. Listy vyrůstají po 2-3, na nejmladších větvičkách jednotlivé, jsou řapíkaté, trojčetné, hustě chlupaté. Lístky eliptické nebo až podlouhlé. Květy vyrůstají …
|