Trvalky do stínu (1)

Pod košaté stromy, na severní stranu domu nebo na okraj keřového záhonu, zkrátka všude tam, kam slunce nesvítí nebo jen těžko pronikají hřejivé paprsky, se bude výborně dařit stínomilným trvalkám.

Stinná stanoviště mohou být nadměrně suchá, nebo naopak vlhká. Podle toho musíme přizpůsobit výběr konkrétních druhů rostlin, v zásadě však neexistuje místo, kde by nemohla růst (a samozřejmě také kvést) nějaká trvalka. Pouze při výsadbě pod keře nebo stromy s rozpínavými kořeny je třeba zvolit vyloženě odolné druhy, které snesou konkurenci kořenů a nebude jim vadit méně substrátu a sucho.

V našich zahradních centrech vám nabízíme bohatou paletu rostlin vhodných k pěstování ve stínu. Zástupce najdeme mezi trvalkami s různou dobou květu. Jarně kvetoucí zběhovec (Ajuga), barvínek (Vinca) nebo lecha jarní (Lathyrus vernus) vytvoří souvislé plochy úspěšně nahrazující trávník. Stejné vlastnosti mají i další trvalky – tlustonitník (Pachysandra), touleň (Houttuynia), kopytník (Asarum) či škornice (Epimedium), z nichž některé navíc zajímavě kvetou a dokáží rozzářit i stinná zákoutí.

Skutečnými perlami stinné zahrady jsou však trvalky, které vyzvedají své květy nad listové patro a lákají tak na sebe pozornost. A je nač se dívat – například bergénie (Bergenia) má stvoly s květy vysoké až 40 cm a její bílé, růžové až fialové květy vykvétají v březnu a dubnu, někdy ještě v průběhu léta. I po odkvětu je bergénie dekorativní – srdčité listy jsou stálezelené a na zimu se částečně zbarvují do karmínově rudé barvy. Rostlina se rychle rozrůstá tlustými oddenky, kterými ji můžeme snadno množit.

Neméně dekorativní je bohyška (Hosta), i když její okrasný efekt spočívá především v listech. Jedná se o jeden z nejbohatších rostlinných rodů a najdeme v něm nejen obry (některé kultivary dorůstají výšky kolem 50 cm a jejich listy mohou mít v průměru až 20 cm, naopak nejmenší z nich jsou vhodné i pro malé skalky. V neuvěřitelně pestrém sortimentu najdeme listy sivě zelené, namodralé, brčálově zelené, okrouhlé i kopinaté, s rovným i zvlněným okrajem. Nad hustými přízemními trsy listů vyrůstají od června hrozny květů, podle druhu bílé až fialovomodré, jejichž půvab předesílá vzdálené příbuzenství s liliemi.