Trvalky do stínu (2)

Vyšlechtěná, původem luční květina – kakost (Geranium) – se řadí mezi nedoceněné trvalky, které si získaly zaslouženou pozornost až v posledních letech. Husté porosty kakostů nabízejí v jarních měsících pohled na velké množství půvabných, i když drobných květů. Nenáročnost kakostů platí jak pro půdní podmínky, tak pro stanoviště. Vyšlechtěny jsou hybridy pro plné slunce i do stínu, některé z nich úspěšně zvládají i konkurenci kořenů blízkých dřevin.

Ve stínu zazáří také čechrava (Astilbe), dlouhověká trsnatá trvalka s hustými latami bílých, růžových fialových až rudých květů, vhodných k řezu i sušení, které se objevují od července do září. Čechravy mají také velice dekorativní listy vhodné mimo jiné jako manžeta pro klasickou kulatou kytici řezaných květů.

Kdo ví, kde přišly popelivky (Ligularia) ke svému nepříliš lichotivému názvu. Přitom jsou to velmi zajímavé stínomilné trvalky s květními stonky vysokými až jeden metr, které nesou žluté květy, většinou podobné kopretinám, jen druh Ligularia przewalskii má květenství klasnaté. Velmi pěkně se vyjímají společně se žlutolistými kultivary bohyšek.

U nás zatím neobjevená jarmanka (Astrantia) je zajímavá, vzdušná trvalka s drobnými kvítky vroubenými barevnými listeny, která se snadno množí samovýsevem nebo dělením. Květy se objevují v létě a mohou mít atraktivní zelenobílou, růžovou nebo sytější nafialovělou barvu.

Konec léta a začátek podzimu předznamenávají květy japonských sasanek (Anemone), které si vyloženě libují na polostinných stanovištích. Bílé a růžové květy se objevují vysoko nad listy na větvených lodyhách. Na vhodném místě se sasanky rychle rozrůstají a brzy vytvoří husté trsy.

O stínomilných trvalkách bychom mohli vyprávět ještě dlouho. Vhodnější ale bude, když se přijdete poradit do našich zahradních center, rádi vám z našeho sortimentu doporučíme osvědčené druhy nebo vybereme některé novinky.