Jak je možné zapravit hnojiva do půdy, už bylo napsáno. I doba je stejná – podzim. Při aplikaci tekuté či sypké formy pod trávník by se díry měly dělat zhruba v obvodu koruny, do hloubky 30–40 cm. Mělo by jich být na tom obvodu více. Tímto hnojením dodáváme živiny pro běžnou celoroční potřebu stromů.
Ale někdy nastává situace, že stromy potřebují něco navíc…I když je v půdě dostatek vápníku, fosforu, draslíku a třeba i bóru, jablka mohou trpět jejich nedostatkem. Pro tyto případy máme hnojiva tekutá, kterými doplníme živiny do stromů přes listy. Málokdo z nás má možnost nechat si udělat rozbory listů, aby zjistil, co zrovna jablka budou potřebovat. A tak se v podstatě řídíme podle situace v loňském roce. Jabloním, na kterých byla jablka s hořkou pihovitostí, musíme přes list dodávat prakticky celou sezonu vápník. Prvně by to bylo v době, kdy jsou jablíčka velká jako nehet palce. Opakujeme ošetření do poloviny srpna alespoň 4x až 6x. Na podzim se dozvíme, bylo-li to dostatečné. Pokud ne, příští rok ošetření přidáme. Pokud se na jablcích objeví více roků za sebou sklovitost, bylo by dobré v době, kdy jablka narůstají přidat k vápníku i další živiny P, K, Mg, též B. A měli bychom sklízet tato jablka dříve. Bór je nutné doplnit i v případě, že se obdobné hnědé kousky hořké dužniny objevují i uvnitř jablka. Říká se tomu vnitřní korkovatění, nebo křenčení plodů a nedostatek bóru je toho příčinou.
Při nadbytku živin, zejména dusíku rostou, mají stromy velké přírůstky, nasazují méně květů, dřevo hůře vyzrává, „šťavnatá“ pletiva bývají častěji napadána škůdci a houbovými chorobami. Stromy dlouho do zimy neopadávají, pletiva špatně vyzrávají, namrzají.
Foto 1. Příkladná sklovitost - snižuje kvalitu, skladovatelnost, takové plody nelze ani darovat
Foto 2. Propadlé skvrny na plodu a pod nimi hnědá jakoby houbovitá dužnina. Abiotická hořká skvrnitost jablek
