Biodynamičtí zemědělci rozdělují zeleninu podle toho, která část rostliny se jí, ale používat toto dělení jako vodítko pro střídání moc nepomáhá. Například posloupnost kořenové, listové a květové a plodové zeleniny bychom dostali pěstováním tuřínu, růžičkové kapusty, květáku a hořčice postupně na stejném místě. Ale všechny jsou z čeledi brukvovitých, což by vedlo k šíření chorob. Místo toho je vhodnější zeleninu vysazovat a střídat podle jejích nároků na živiny.
Úrodnost půdy a organizace plodin
Živiny dodávají
Rostliny z čeledi bobovitých představují pro půdu čistý živinný přínos: vážou na sebe ze vzduchu odebíraný dusík, který pak uvolňují do půdy. Po nich vysazujte plodiny z čeledi brukvovitých, jež dusík spotřebovávají.• hrách a fazole různých druhů
• zelená hnojiva jako vikev a jetel můžete vysít na prázdná místa přes zimu – dodají půdě dusík a chrání ji před erozí.
Živiny odebírají
Tykve mají rády půdu s čerstvým kompostem, stejně jako lilkovité rostliny (kromě brambor, které dávají přednost půdě hnojené kompostem předchozí podzim). K hladovcům patří také brukve a odrůdy řepy pěstované pro listy.• brukve (např. zelí, růžičková kapusta, brokolice a květák), podle potřeby přidejte vápno
• listová zelenina (např. mangold, špenát, čekanka), celer (řapíkatý i kořenový)
• tykve (např. cukety, dýně a okurky)
• lilkovité (např. papriky, rajčata)
• kukuřice
Nízké nároky
Plodiny s nevyhraněnými požadavky na živiny mohou obvykle růst na zbytkových živinách, které v půdě nechaly rostliny z předchozích dvou skupin. Půdní mikroorganismy můžete povzbudit aplikací sudového hnoje.• cibule
• česnek
• pažitka
• šalotka
• drobnější listová zelenina (např. saláty)
• mrkev
• červená řepa
• pastinák
