Plastové kompostery na podzim již zcela naplněny, je potřeba je přeházet a uložit do jiného vyššího kompostu - vrstvy prokládám vrstva z kompostéru a vrstva zeminy - jako tzv. několika poschoďový dort, přebytečné zemina se proseje a uloží pro další použití (zatím mám v rezervě 10 plechových 200 l sudů naplněných prosátou zeminou a ještě jsem pořidil vyřazené plastové 240 l popelnice - do kterých také budu ukládat přebytečnou zeminu).

Právě zakládáme na zahradě kompost. Přečetla jsem si na internetu všechny rady o umístění, koupi, tvorbě kompostéru o tom, co vše se může do kompostu dávat a naopak. Nikde jsem se však nedozvěděla, zda-li tam také mohu naházet shnilá jablka, která na podzim nasbírám pod stromy. Vždy na ně speciálně vykopeme jámu a potom zasypeme. Na jaře jsem to chtěla porýt a tolik žížal jsem ještě v životě niděla na jednom místě. Prosím o radu. Děkuji Alena

Podle všech dosažitelných materiálů o kompostování se do kompostů shnilé ovoce,ani zelenina ukládat nemají. Kromě toho,že kompost okyselují, mohou přispět k namnožení nežádoucích mikroorganizmů,nebo přímo chorob ovocných stromů a zeleniny, ke kterým kompost přidáte. Je sice pravda,že než kompost dozraje, i ta shnilá jablka se rozloží, ale než to nastane,musíte kompost převrstvovat - ta nechutná kaše, která z jablek vznikne, Vás může několikrát potrápit. Raději bych shnilá jablka likvidoval tak,jako to děláte doposud a žížaly můžete do kompostu přidat právě z těch jablek,ale jen čisté žížaly,bez té hmoty.

Je vhodné dávat do kompostu také slupky od subtropického ovoce nebo novinový papír? Akorát vím, že jsem nepatří listy od ořešáku nebo napadené listy.

"Dávat na kompost bramborové slupky a slupky z jižního ovoce" ano nebo ne??? Tento dotaz jsem písemně posílala na pana Ing.Jan Šarapatka z webové stránky Ekodomov. Do dnešního dne jsem nedostala odpověď. Podle mne bramborové slupky ani slupky z jižního ovoce na náš kompost nepatří. Bramborové slupky nevím proč, ale slupky z jižního ovoce prýýý mají úplně jiné bakterie jako náš zelený odpad. Možná někdo odpoví jinak a vysvětlí nám proč ano.

Jo, novinový papír určitě ne, protože barva z tiskárny není biologická. Sem tam dám na kompost staré papírové krabice nebo papírové balení od vajíček.

O těch slupkách jsem to taky od někoho už slyšela, tak je tam radši dávat nebudeme.

Na kompost zásadně nedáváme šlupky, kořeny, zkrátka žádný odpad z košťálovin.

Banánových, nebo pomerančových slupek bych se nebál, pokud jsou čerstvé a nezplesnivělé. Z bramborových slupek se do kompostu mohou dostat zárodky plísní, které by se mohly přenést na rajčata.
  Papír i nepotištěný do kompostu nepatří, protože je to v podstatě dřevo, které se dlouho rozkládá.

Na kompost bych určitě novinový papír nedával, nemají se dávat ani psí výkaly, kvůli možným škrkavkám, dále ovčí vlna, zbytky rostlin, které jsou napadené škůdci. Slupky bych také nedával.

Janko, konečně mám jasno proč nepatří bramborové slupky na kompost. U těch slupek z jižního ovoce jde taky vlastně o zárodky plísně. Máte pravdu, že se krabice v kompostu rozkládají pomalu. Já kompost odebírám z kompostéru zespodu, takže než já se k němu dostanu, tak to vždy stihne. Teď mi je taky jasné proč ne psí výkaly. Děkuji za doplnění informací.

Chtěla jsem se zeptat, proč se nemá během jara, léta a podzimu nechávat zelené rostlinné části v hlíně. Na zimu se rostlinné části mohou zarývat do půdy, protože přes zimu zmrznou a pak se lehce přemění v kompost. Něco jiného je v době vegetace.

Kůry z citrusů a slupky z banánů se dříve označovali jako nevhodné do kompostu. Důvodem byla přítomnost chemických látek používaných na ochranu plodů před chorobami. Odborníci však dospěli k názoru, že chemické látky na plodech nedosahují hranice škodlivosti. Při průměrné spotřebě v domácnosti, je slupek tak málo, že nemohou škodit.

Zelené části rostlin, i plevelů, pokud neobsahují  klíčivá semena, můžeme klidně i během roku zahrnout do půdy, kde zetlí. Je třeba je zahrnout dostatečně hluboko, aspoň 8 - 10 cm. Vždyť v průběhu roku, kdy se půda zahřívá, probíhají biologické pochody mnohem rychleji, než v zimě.
  Výjimkou jsou rostliny, které mají schopnost při dostatečné vláze a mělkém zahrnutí znovu zakořenit, např. lodyhy ptačince žabince, rožce, merlíků, pěťouru a podobných "dárečků". Ty musíme pokud možno vydobýt ze země beze zbytku a zlikvidovat jinak -  nemají-li semena, je vhodné je nechat na trávníku, nebo na jiném vhodném místě uschnout a dát do kompostu. Nejsme-li si jisti, že vypleté plevele nemají už semena, necháme je rovněž uschnout a raději je spálíme.

Ještě malý dodatek z vlastní zkušenosti : Očka v  bramborových slupkách  v kompostu, za příznivých podmínek mohou zakořenit a dokonce vytvořit malé brambůrky, které mohou přilákat hlodavce, nebo jiné škůdce.  Manželka v dobré víře vyhodila bramborové slupky na kompost, neboť si myslela, že když nejsou nahnilé ani plesnivé, na kompost se mohou dát.  Žádné neštěstí se nestalo, brambory jsem našel a vyhodil do odpadu.