Mezi základní funkce listu patří fotosyntéza, transpirace a výměna vzduchu mezi rostlinou a prostředím. Opadem listů se rovněž rostlina chrání před nadměrným výparem vody v zimě, kdy by nebyla schopna ztráty doplňovat a uschla by. Jehličnany jsou tomuto uzpůsobeny především jehlicovitými nebo…

List je postranní, většinou plochý, zelený orgán, který se zakládá exogenně na vzrostném vrcholu stonku. Listy do své konečně velikosti a tvaru dorůstají v poměrně krátké časové době. Morfologicky bývá list rozlišen na řapík (petiolus) a listovou čepel (lamina). List může být rovněž i bezřapíkatý…

Listová čepel je u většiny rostlin souměrná, vzácně se může být i asymetrická. Tvar a typ listové čepele je velice důležitý z taxonomického hlediska.

Listová pochva vzniká nadměrným vývinem báze listu. Mezi mohutně vyvinuté listové pochvy patří např. zástupci z čeledi Apiaceae. Podle tvaru může být listová pochva: - srostlá - otevřená - přitisklá - nadmutá U čeledi Poaceae je někdy listová pochva na horním konci rozšířená ve dvě postranní…

Listové formace V průběhu ontogeneze se na rostlině vytvářejí různě typy listů, které se liší tvarem, funkcí a dobou trvání. Mezi listové formace patří děloha, šupiny, lupenité listy, listeny a listence.

Listy - uspořádání listů (Postavení listů na stonku - fylotaxie) Listy vyrůstají na stonku v určitém uspořádání, které jsou typické pro daný rostlinný druh. Postavení listu na stonku se rozlišuje: - nepravidelné, které patří mezi vývojově původní ( Lycopodium sp.) - střídavé postavení listů…

Asymetrické listy jsou poloviny čepele rozdělené hlavním nervem. Nemají stejný tvar a zpravidla též jedna polovina čepele přisedá k řapíku o něco výše než druhá.

Celokrajné listy mají hladký, celistvý okraj čepele bez jakýchkoliv zářezů.

Čárkovité listy jsou listy s mnohokrát větší délkou než šířkou.

Dlanitě laločnaté listy mají dlanitou nervaturu a čepel vybíhá v dlanitě rozložené laloky.

Dlanitě složené listy jsou listy, kdy je list složen z několika samostatných lístků přisedajících k řapíku v témže místě.

Kopinaté listy jsou listy složené alespoň 3 krát větší délkou než šířkou.

Kosníkové listy mají čepel obrysu kosočtverečného až kosodélkníkovitého.

Laločnatý list je list, kdy čepel vybíhá na obvodu v laloky.

Lichozpeřené listy jsou listy, kdy list je rozdělen v jednotlivé lístky přisedající k listovému vřetenu. Jejich počet je lichý, na konci pak stojí koncový lístek.

Ostnitě pilovité listy mají na obvodu zuby vybíhající v tenké ostny.

Pilovité listy jsou listy, kdy čepel má na obvodu špičaté zuby. U dvakrát pilovitých zubů jsou hrubé zářezy ještě samy špičatě zubaté.

Složené listy jsou listy, kdy listová čepel je rozdělena v několik samostatných lístků.

Rostliny se srdčitými listy

Střídavé listy jsou postaveny na ose ve spirále.

Sudozpeřené listy jsou složeny ze sudého počtu lístků přisedajících ke společnému vřeteni.

Trojčetné listy jsou složeny ze 3 lístků přisedajících k řapíku v témže místě.

Rostliny s vejčitě kopinatými listy.

Vstřícné listy jsou postaveny ve dvojicích proti sobě

Zpeřené listy jsou složeny z více lístků, které přisedají párovitě nebo střídavě na společné vřeteno.

Zubaté listy mají na obvodu tupě zaokrouhlené zářezy do čepele.

Mezi tzv. modifikace, či metamorfózy listů patří: - cibule, což jsou zdužnatělé orgány pouze listového či stonkového charakteru • plná (je složená z jednoho dužnatého listu, např. Allium ursinum) • sukničná (skládá se ze zdužnatělých bází listů, např. Allium cepa) • šupinovitá (zdužnatělé…

Palisty představují párové výrůstky na bázi listové čepele a řapíku. U některých rostlin nejsou palisty vůbec vyvinuty nebo záhy opadávají. Palisty lze rozdělit na: - opadavé ( Prunus avium) - prchavé, jež opadávají hned při vzniku ( Carpinus betulus) - vytrvávající se dále dělí na šupinovité,…

Řapík je stopkovitá část listu, která se vyznačuje charakteristickým tvarem a stavbou. Řapíky spodních listů jsou zpravidla delší než řapíky horních listů, čímž listy dokonale využívají světelnou energii.

Velikost listů je značně rozdílná. U některých palem z rodu Raphia dosahují listy velikosti až 20 m. Zvláštní a velké listy jsou typické např. pro Victoria regia, kde průměr čepele dosahuje až 2 m a obvod listu až 6 m, tyto listy dokáží unést až 50 kg. Jiným příkladem může být Dracontium giga…