Dělení kořene podle tvaru
Podle tvaru kořene se rozlišují tyto typy:
-    nitkovitý nebo též vláskovitý (např. Phaseolus vulgaris, Triticum aestivum)
-    válcovitý (např. Armoracia rusticana, Glycyrrhiza glabra)
-    kuželovitý též i vřetenovitý (např. Daucus carota, Petroselinum crispum)
-    srdcovitý (např. Fagus sylvatica)
-    řepovitý (např. Beta vulgaris)
-    hlíznatý (např. zástupci z čeledi Orchidaceae)
-    chůdovitý (např. Zea mays)

Podle délky hlavního kořene se rozlišují rostliny hlubokokořenící a mělkokořenící.

Kořeny hlubokokořenících rostlin pronikají velmi hluboko do půdy, někdy až do hloubky, která se rovná výšce nadzemní části. Mezi hlubokokořenící rostliny patří např. Daucus carota, Trifolium pratense nebo Melilotus officinalis.

U mělkokořenících rostlin jsou naopak plně vyvinuty postranní kořeny, typickým příkladem může být Picea abies.