Slivoň - Prunus
Další názvy: bobkotřešeň, bobkovišeň, broskvoň, mahalebka, mandloň, meruňka, střemcha, třešeň, višeň
Čeleď: Rosaceae - růžovité

Slivoně jsou souhrnným názvem pro tzv. pomologickou skupinu švestek, pološvestek, slív, renklód a mirabelek. Slivoně jsou nazývány též tzv. modrými peckovinami (termín červené peckoviny zahrnuje třesně a višně)


Třešeň:
Třešeň vytváří mohutné stromy s velice rozložitými korunami, Květy jsou bílé, dlouze stopkaté, uspořádané do chocholíkovitých svazků, plodem je peckovice kulatého až srdčitého tvaru tmavočervené až červené barvy.

Višeň:
Višně se dle charakteru, barvy a chuti dělí na sladkovišně, pravé višně a amarelky. Z hlediska vzrůstu jsou višně menší než třešně. Listy jsou lesklé, květy stopkaté bílé a na bázi stopky mívají palisty. Pravé višně mají často převislý vzrůst, zatímco sladkovišně a amarelky rostou vzpřímeně. Sladkovišně mají sladkokyselou chuť, červenou barvu a červenou šťávu. Lze jej využít pro přímý konzum či pro konzervárenské účely.

Mahalebka:
Mahalebka dává malé a trpké plody, proto nemá význam jako ovocná dřevina. Má velice mohutný kořenový systém a velice dobře roste na suchých a kamenitých půdách. Používá se jako podnož pro třešně nebo višně.

Švestka:
Švestky se rozlišují na pravé švestky a tzv. pološvestky. Pravé švestky mají typický podlouhlý tvar a výrazně ojíněnou modrou slupku. Dužnina je pevná a dá se oddělit od pecky. Pološvestky mají plody oválné, ale dužnina již tak výraznou chuť nemá. Švestky vyžadují větší vlhkost půdy a vyšší vzdušnou vlhkost, proto jsou vhodnější spíše do středních až vyšších poloh.

Slíva:
Slíva pochází z přední Asie. Plody jsou obdobné jako švestka, mají kulovitý tvar a žlutou, modrou nebo červenou barvu. Dužnina se dá buď přímo nebo částečně oddělit od pecky. Jednotlivé odrůdy slív se dělí dále na tzv. slívy, renklódy a mirabelky. Patří sem také myrabolán, jež se používá jako podnož.

Meruňka:
Meruňka pochází z Číny a Střední Asie. Meruňkám velice dobře vyhovují středně těžké písčitohlinité půdy.

Broskvoň:
Broskvoně koření poměrně mělce, proto vyžadují středně těžké půdy s dostatkem humusu, Mezi nejlepší oblasti pro pěstování broskvoní v našich podmínkách patří jižní Morava a Polabí.

Slivoň - Prunus
Tento rod je velice obsáhlý.

Někteří botanikové člení tento rod, ještě do malých rodů:
- Amygdalus (mandloň)
- Armeniaca (meruňka)
- Cerasus (třešeň a višeň)
- Laurocerasus (vavřínovec)
- Padus (střemcha)
- Persica (broskvoň)
- Prunus (slivoň)

Obecně do tohoto rodu patří stromy a keře, které náleží do čeledi Rosaceae. Společnými znaky jsou jednoduché pilovité listy, oboupohlavné pětičetné květy, jež rozkvétají v dubnu až květnu a plody - peckovice.

Tyto druhy žádají slunné stanoviště a propustné půdy s dostatkem vápníku. Velice dobře snášejí sucho, kromě střemchy, která je náročná na vláhu.