Kaštanovník setý - pěstování
Chtěl bych nasadit tento strom. Zatím se mi nepodařilo zjistit roční výškové přírustky? Jak chutná zajícům a srnkám, jestli jej okusují - list a kmínek? Kdy začíná poprvé kvést, v kolika letech od vysázení? Kdy kvete, některé zdroje hovoří o přelomu května/června, jiné začátek července? Jak dlouho kvete? Jaká je nektarodárnost? Jaký spon na vysázení? Je to MZD dřevina, nebo tuto dřevinu nesmím do lesa sázet, nebo jen s nějakým omezením? S jakou příměsí jej nasadit? Chci jej nasadit na severovýchodní mírný, kamenitý svah. Rostou zde duby a smrky nadmořská výška 280m/n.m. do pásu 20m široký, do polostínu, vlhká půda.
    Jsem včelař a vlastním několik ha luk a polí v Zábeštní Lhotě u Přerova. Dřív to byla monokultura smrk, modřín, dub. Snažím se dost vysazovat i javor klen, lípu, třešeň ptačí.

Děkuji za pomoc i v jednotlivých otázkách

Radek

Kaštanovník setý - Castanea sativa ( syn. Castanea vesca, Castanea vulgaris ), je jednodomý strom z čeledi bukovitých - Fagaceae. Dorůstá výšky až 30 m, dožívá se vysokého věku. Listy jsou střídavé, hrubě pilovité, dlouhé 12 - 22 cm.
Kvete v červnu - červenci, květy obou pohlaví se vyskytují na téže rostlině. Prašníkové květy jsou podobné jehnědám, samičí květy jsou velice nenápadné - je to rostlina opylovaná větrem, tudíž pro včely asi nebude příliš zajímavá, možná jen pro sběr pylu. Jako jiné příbuzné rostliny ( buky, duby ) kvete asi týden, podle počasí.

  Neroubované semenáče kvetou až po desítkách let, roubované rostliny po několika letech. Aby přinášel plody se semeny, mělo by být pohromadě vysázeno několik rostlin - jediná, samostatně rostoucí rostlina sice plody vytváří, ale jsou prázdné ( hluché ).

  Výsadby schopná rostlina by měla mít dobře vytvořenýkořenový bal, protože absence jemných kořínků, schopných přijímat vodu, bývá příčinou neujmutí výsadby. Kaštanovníky je nutno vysazovat do chráněných poloh, neohrožovaných jarními a podzimními mrazy, stanoviště by mělo být slunné - severovýchodní svah asi nebude příliš vhodný. Půda by měla být hluboká, vlhčí, ale s co nejnižším obsahem vápníku. Protože se jedná o strom, dorůstající značné velikosti, vzdálenosti ( spon ) by tomu měl odpovídat, tedy minimálně 10 x 10 m nebo i více.

Nemyslím, že by z lesnického hlediska jeho vysazení mělo působit potíže - na vlastní pozemek si snad můžete zasadit cokoliv, pokud to není invazní nebo jinak škodící rostlina, což kaštanovník není.

  Jak často bývá okusován srnčí a zaječí zvěří, sice nevím, ale protože se doporučuje, aspoň v prvních 2 - 5 letech po výsadbě  ochrana proti předčasnému jarnímu probuzení ( a v důsledku toho namrznutí ), je vhodné tuto ochranu spojit s ochranou proti okusu. Proti předjarnímu slunci je vhodná clona z dřevěných desek, rákosových n. polystyrenových rohoží z J a JV strany ( nebo aspoň nabílení kmene ), proti okusu repelentní přípravky, jaké používají lesníci.

  Roční přírůstky - literatura uvádí u semenáčů v prvních 2 letech 25 - 40 cm, tedy v dobrých podmínkách, po náležitém zakořenění, možná i více.

  Pokud kaštanovníky namrznou, zpravidla dobře obrážejí, ale namrzlé výhony je nutno seříznout až do zdravého dřeva, někdy i t.zv. na pařez. Pokud v takovém případě vyraší několik výhonů, vyberte ten nejlepší a ostatní odstraňte.
   Protože kaštanovník je zvlášť náchylný k napadení houbovými chorobami, je nutné všechny řezné rány ihned ošetřit vhodným nátěrem, např. stromovým balzámem.
   Houbu Endothia parasitica, která bývá nejčastější příčinou uhynutí, přenášejí datlovití ptáci - to se týká spíše   starých, špatně ošetřovaných nebo dřevokazným hmyzem napadených stromů.

Viz fotogalerie a články vpravo nahoře zde na stránce.