Základní rozdělení plodů
Plody lze dělit na plody pravé a nepravé.
Pravé plody vznikají pouze z pestíku, kdežto nepravé plody vznikají i z jiných částí květů.

Plody lze rovněž třídit podle ekologických a morfologických kritérií. Za hlavní morfologické kritérium se při klasifikaci plodů používá nejčastěji typ gynecea, podle kterého se plody rozdělují na apokarpní plody, cenokarpní plody a souplodí.

Apokarpní plody
Apokarpní plody jsou plody jednoplodolistové, které vznikají z apokarpického gynecea. Jednoplodolistové plody se ve zralosti otevírají nebo neotevírají.
-   otevírající se apokarpní plody tvoří: měchýřek a lusk
-   neotevírající se apokarpní plody tvoří: bobule, peckovice a nažka.

Cenokarpní plody
Cenokarpní plody vznikají z tzv. cenokarpního gynecea, které je tvořené jedním pestíkem srostlým z více plodolistů. Ve zralosti se cenokarpní plody otevírají nebo zavírají a oplodí mohou  mít dužnaté nebo suché plodí.
-   otevírající se cenokarpní plody s suchým oplodím patří tobolka, šešule a šešulka
-   neotevírající se cenokarpní plody s oplodím dužnatým tvoří bobule a peckovice
-   neotevírající se cenokarpní plody s oplodím suchým tvoří oříšek, nažka a obilka

Souplodí
Souplodí představuje soubor plodů, který vznikl trvalým spojením apokarpních plodů. Do této skupiny patří souplodí měchýřků, nažek, peckoviček a bobulí.

Základní rozdělení plodů
Podle způsobu pukání nebo dle konzistence perikarpu se plody klasifikují na suché a dužnaté.

Suché plody se rozdělují na.
- pukavé (měchýřek, lusk, šešule, šešulka, tobolka)
- nepukavé (oříšek, nažka, obilka)
- poltivé (struk, dvounažka, tvrdka, diskovitý a zobanitý plod)

Dužnaté plody tvoří bobule a peckovice.

Suché pukavé plody
Suché pukavé plody tvoří jak jednosemenné tak vícesemenné plody. Mezi suché pukavé plody patří měchýřek, lusk šešule, šešulka a tobolka.

Měchýřek  (folliculus)
Měchýřek je jednosemenný i vícesemenný plod se suchým oplodím, který puká v břišním švu štěrbinou. Měchýřek má např. Paeonia officinalis, Helleborus niger, Caltha palustris nebo Aquilegia vulgaris)

Lusk (legumen)
Lusk je jednosemenný až vícesemenný plod, který se otevírá dvěmi chlopněmi od vrcholu k bázi. Puká v břišním i hřbetním švu. Lusk je typickým plodem čeledi Fabaceae. Dvousemenné nepukavé lusky má např. Arachis hypogaea, jež dozrávají v půdě.
Šešule (siliqua)
Šešule je plodem, vznikajícím ze dvou plodolistů, který je rozdělen na dvě pouzdra nepravou blanitou přepážkou, na které zůstávají semena i po rozpolcení oplodí na dvě volné odpadávající chlopně. Šešule je typickým plodem čeledi Brassicaceae.

Šešulka (silicula)
Šešulka v podstatě představuje zkrácenou šešuli, příkladem mohou být plody Thlaspi arvense, Capsella bursa-pastoris nebo Lunaria rediviva.

Tobolka (capsula)
Tobolka je jedno nebo mnohopouzdrý pukavý plod, který vzniká ze dvou nebo více plodolistů. Většina tobolek má oplodí v době zralosti suché (vysýchavé tobolky). Vysýchavé tobolky má např. Hypericum perforatum, Papaver somniferum, Hyoscyamus niger nebo Campanula rotundifolia. Existují však i druhy s dužnatými tobolkami, jako příklad lze uvést Impatiens glandulifera nebo Euonymus.

Suché nepukavé plody
Suché nepukavé plody jsou jednosemenné. Mezi suché nepukavé plody patří obilka, nažka a oříšek.

Obilka (caryopsis)
Obilka má pevně spojené oplodí s osemením, je tvořená dvěma plodolisty. Obilka je charakteristickým plod čeledi Poaceae. Obilky mohou být pluchaté nebo nahé. Pluchaté obilky jsou obaleny pluchou a pluškou, jako příklad lze uvést např. Hordeum vulgare, Avena sativa nebo Oryza sativa). Obilka bez pluchy a plušky je obilka nahá, která je typická pro Triticum aestivum či Secale cereale.

Nažka (monachenium)
Nažka je jednosemenný, dvouplodolistový nebo víceplodolistový plod s kožovitým nebo blanitým oplodím, jež pevně obepíná semeno.  Nažky se vyskytují např. u Helianthus annuus, Anemone nemorosa, Taraxacum officinale či Quercus petraea.

Oříšek (nux)
Oříšek je jednosemenný plod s poměrně tvrdým oplodím, který volně obepíná semeno. Jako příklad lze uvést např. Tilia cordata nebo Corylus avellana.

Suché poltivé plody
Suché poltivé plody jsou tvořeny jsou tvořeny jedním nebo více plodolisty, které se v době zralosti rozpadají na jednosemenné části. Mezi suché poltivé plody patří struk, dvounažka, tvrdka, diskovitý a zobanitý plod.

Struk (lomentum)
Struk je plodem se suchým a pevným oplodím, jež vzniká z jednoho nebo dvou plodolistů, které se v době zralosti rozlamují ne jednotlivé segmenty. Struk má např. Raphanus raphanistrum

Dvounažka (diachenium)
Dvounažka vzniká z dvouplodolistového pestíku, který se v době zralosti poltí ve dvě suché jednosemenné nažky. Dvounažka je typická pro čeledi Aceraceae a Apiaceae.

Tvrdka (nucula)
Tvrdka vzniká z dvouplodolistového semeníku, který se rozpadá na čtyři jednosemenné tvrdky. Tvrdky jsou typickým plodem u zástupců z čeledi Boraginaceae a některých zástupců z čeledi Lamiaceae.

Diskovitý plod (polachaena)
Diskovitý plod vzniká z více plodolistů, ve zralosti se radiálně poltí na jednosemenné díly. Mezi zástupce s diskovitými plody patří např. Malva alcea nebo Tropaeolum majus.

Zobanitý plod (elaterium)
Zobanitý plod je plod, který vzniká ze svrchního pětiplodolistového semeníku, jež vybíhá v tzv. dlouhý zoban. Jako příklad zobanitého plodu lze uvést např. Geranium pratense.

Dužnaté plody
Mezi dužnaté plody patří bobule a peckovice.

Bobule (bacca)
Bobule je vícesemenný, někdy i jednosemenný dužnatý plod. Jednosemenná bobule je typická např. u Lauru nobilis. Jako příklad mnohosemenné bobule lze uvést např. Solanum tuberosum, Cucurbita pepo, Convallaria majalis nebo Solanum lycopersicum.

Zvláštním typem bobule je tzv. hesperidium, což představuje typ dužnaté bobule zejména u zástupců rodu Citrus. Dužnatost tohoto typu plodu je podmíněna vznikem zvláštních šťavnatých váčků, které vznikají opakovaným dělením vnitřní pokožky plodů.

Peckovice (drupa)
Peckovice je jedno nebo i vícesemenný  plod. Peckovice je typická např. pro Olea europaea, Cocos nucifera, Sambucus nigra nebo Juglans regia.

Nepravé plody
Mezi nepravé plody patří souplodí, malvice, plodenství a složený plod.

Souplodí
Souplodí představuje soubor plodů, který vznikl trvalým spojením apokarpních plodů. Patří sem souplodí měchýřků, nažek, peckoviček a bobulí. Příkladem souplodí měchýřku je např. Trollius altissimus, souplodí nažek je typické pro Fragaria vesca, souplodí peckoviček lze nalézt u Rubus fruticosus a souplodí bobulí je typické u Annona lutescens.

Malvice (pomum)
Malvice představuje zvláštní typ nepravých plodů, které se blíží k souplodí Na vzniku malvice se podílí spodní část kališních a korunních lístků a báze tyčinek. Malvice je typická pro zástupce z rodů Malus, Pyrus, Cratageus a Sorbus.

Plodenství (fructus congregatus)
Plodenství je soubor volných nebo různým způsobem srostlých plodů, které vznikají z jednoho květenství. Volné plodenství se vyskytuje např. u bobulí Vitis vinifera nebo Ribes rubrum. Sdružené plodenství je plodenství, kdy jsou jednotlivé plody spojené různými částmi květu. Sdružené plodenství je patrné u Ficus carica, Castanea sativa, Fagus sylvatica nebo Morus alba.

Složený plod
Složený plod je typem souplodí, kdy se na jeho vzniku podílí květní obaly, listeny a zdužnatělé vřeteno květenství. Složeny plod je patrný např. u Ananas comosus.