Původní keře
Jaké druhy původních keřů se hodí do zahrad? Mají nějaké nevýhody?

Dotaz zákazníka občanského sdružení PRO ŽIVOU KRAJINU

Listnaté keře, které rostou volně v naší přírodě a patří k původní květeně :
Acer campestre - (javor) babyka, Cornus mas - dřín obecný, Cornus sanguinea - svída krvavá, Corylus avellana - líska obecná, Crataegus oxyacantha - hloh obecný, Crataegus monogyna - hloh jednoblizný, Cytisus scoparius - janovec metlatý, Daphne mezereum - lýkovec jedovatý, Genista tinctoria - kručinka barvířská, Rosa canina - růže šípková, Rosa gallica - růže galská, Salix caprea - (vrba) jíva, Sambucus nigra - bez černý, Sambucus racemosa - bez červený, Viburnum opulus - kalina obecná, Viburnum lantana - kalina tušalaj.

Jejich výběr v zahradách záleží na tom, jak je daná zahrada velká, je-li na rovině nebo na svahu, je-li na slunci nebo je zastíněná, na vlhkosti půdy, je-li na venkově nebo ve městě a na mnoha dalších faktorech.
Kromě lýkovce jedovatého všechny další vyjmenované dřeviny jsou nejedovaté a nejsou náročné na pěstování. Všechny lze množit semenem.

Celkem v ČR žije okolo 110 druhů dřevin keřovitého vzrůstu. Z tohoto počtu je přibližně 30 druhů vhodných pro využití v zahradách.
Mají ze zahrádkářského pohledu mnoho výhod – jsou zcela nenáročné, nevyžadují postřiky ani kyselou půdu ( kromě vřesu), kvetou, jsou jedlé i okrasné a hlavně prospěšné přírodě, přesto jsou paradoxně v dnešní době téměř zapomenuté. 

Vhodné druhy do zahrad jsou: bez černý, bez hroznatý, brslen evropský, dřín obecný, dřišťál obecný, hloh obecný, hloh jednosemenný, jalovec obecný, jeřáb ptačí, kalina obecná, kalina tušalaj, klokoč zpeřený, krušina olšová, líska obecná, lýkovec jedovatý, ptačí zob obecný, růže šípková, růže převislá, růže vinná, řešetlák počistivý, svída krvavá,tis červený, trnka obecná, vrba jíva, vrba košíkářská, vrba nachová, vrba popelavá, vřes obecný, zimolez obecný. Bližší portréty jednotlivých druhů najdete například v brožurce, která je ke stažení na našich stránkách.

Dnes má výsadba původních keřů smysl především estetický, protože zapadají do naší krajiny a pro podporu přírodní rozmanitosti - biodiverzity, kde hrají keře nezastupitelnou roli.
Nevýhodou může v malých zahradách být vysoký vzrůst např. lísky a jeřábu. Pokud chceme nechat keřům přirozený tvar takže keře pouze zmlazujeme ale netvarujeme, může být v malých zahrádkách problémem i šířka ostatních druhů - většinou 1,5-2metry.
Častou obavou je neupravenost starých keřů, ale tomu lze předcházet právě průběžným zmlazováním. Silně jedovaté jsou pouze brslen, tis a lýkovec – u těchto keřů bychom měli být opravdu opatrní. Avšak vždy je lepší dětem vysvětlit, jaké druhy lze konzumovat, protože i mnoho zcela běžně používaných nepůvodních druhů je považováno za jedovaté – například zlatý déšť, pámelník a thuje.

Klára Daňková