Mezi sukulenty řadíme velké množství nejrůznějších druhů rostlin ze zcela odlišných botanických čeledí. Nabízí se tedy otázka, co mají tyto neobyčejně pestré skupin rostlin společného a jaké postavení mezi sukulenty zastávají kaktusy.
Důležitým společným znakem sukulentních rostlin je tzv. sukulence, což je schopnost zadržovat ve svých orgánech, listech nebo stoncích, větší zásoby vody než běžné rostliny. Jde o jednu z adaptací rostlin na nepříznivé podmínky ve velmi teplých a suchých oblastech
Pro většinu sukulentů je dalším spojujícím prvkem prostředí, ve kterém se vyvinuly. Nejčastěji je najdeme právě v místech s trvalým nebo sezónním nedostatkem vody, tedy v pouštích a polopouštích tropů a subtropů. Není to ale nutně pravidlem, sukulentní druhy potkáme i v mírném pásu.
A jak je to tedy s kaktusy? Kaktusy jsou takzvané stonkové sukulenty, protože právě ve stoncích hromadí vodu a také ve většině případů přeměnou listů na trny zmenšily odpařovací plochu. Jednoduše řečeno: kaktusy jsou unikátní podskupinou sukulentů, ne však každý sukulent je kaktus.
Pravlastí kaktusů je americký kontinent s jedinou výjimkou a tou je rod Rhipsalis. Může nám připomínat jmelí, nejen životem na stromech, ale i bělavými, velmi lepkavými plody. Patrně jim vděčí tento kaktus za své široké rozšíření od tropické Ameriky, přes Afriku, Madagaskar až po Srí Lanku.
Člen SZO ČZS Gladiris, Martagon, Rosa klub ČR, Dagla, Pelargonie a člen také Klubu skalničkářů Praha






