Zkušeností je hodně, ale asi záleží i na vstupních surovinách, mísení zahradního odpadu s jiným materiálem a dále pak na pravidelném přehazování.  Mám doma 4 kompostery od Alka o objemu 390 l a dále pak klasický kompost o rozmerech 10 m x 1,2 m a výšce 1 m.

Jsou zde výborné rady o založení kompostu, o jeho obsahu.....původně jsem nechtěla reagovat, ale myslím, že bych mohla napsat mou zkušenost s kompostováním bio odpadu.....na zahradě máme kompost již několik desetiletí, kompostujeme vše, co se rozkládá, a to i slupky od banánů, pomerančů, citronů a jiných podobných trop.plodů, stejně tak přidáváme i slupky od brambor... jediné, co do něj nepřidáváme jsou košťáloviny, ty se kompostovat nemají a silnější větve...kompost proházíme jednou, někdy se podaří i dvakrát ročně, za velkého sucha jej několikrát zalejeme...je pravda, že tento nelze po jednom roce ještě na zahradě použít, ale za dva roky je z něj krásná zemina, kterou přidávám k rostlinám, trvalkám, letničkám a keřům....

Já kompostuji vše, kromě slupek z cizokrajného ovoce, silnější rostliny a větve drtím.  Posečenou trávu nechávám lehce zavadnout a poté ji misím s pilinami a poté ji odkládám do plastových komposterů, včetně dalšího zahradnického odpadu, kde jej nechám asi na 3 měsíce vyzrát (po měsíci kompostery mezi sebou přehazuji), poté tento z části zetlelý rostlinný odpad ukládám do klasického kompostu, kde jej ukládám po vrstvách - vrstva tlejícího odpadu a vrstva zeminy - urychluji si tímto zrání kompostu a zhruba po 6 až 8 měsících je tento kompost vyzrálý a připraven k dalšímu použití - např. do truhlíků a květináčů pro balkonové rostliny.

Andrea Lahká-Juríčková Ako je to s vaječnými škrupinami? Tie sa ťažko rozkladajú v komposte. Mávam dosť vaječných škrupín, naposledy som ich sušila a mlela na prášok a rozsypala po záhrade.

Vaječné skořápky lze také velice dobře kompostovat, poněvadž obsahují hodně vápníku a ten následně působí proti okyselování kompostu. Je nutné je před uložením do kompostu rozdrtit.
Ještě uvedu výčet toho co lze kompostovat:
Z domácnosti:
- zbytky ovoce a zeleniny, šlupky z brambor, mrkve, jablek atd.
- čajové sáčky a kávová sedlina
- podrcené skořápky od vajec
- odpady ze zeleně v domácnosti
Ze zahrady:
- posečená zavadlá tráva
- listí (včetně i listí z ořešáku, ale je potřeba udržet poměr - jeden díl ořešákového listí naředit třemi díly jiného rostlinného odpadu)
- seno, sláma
- plevel (nekompostovat plevele s kořenovými výběžky - pcháč, bršlice, pýr atd.
- zbytky rostlin (odkvetlé a odumřelé rostliny atd.)
- piliny
- dřevený popel (v malém množství - ideální je jeho mísení s ostatním zahradním odpadem)

Já kompostuji vše, kromě kvetoucích a vytrvalých plevelů a slupek od brambor. Stalo se mi totiž jednou, že očka ve slupkách vyklíčila, zakořenila, vyhnala nať a vyrostly tam dokonce malé brambůrky. Nemyslím, že by to v kompostu vadilo, ale mohlo by to přilákat hlodavce a mandelinku bramborovou.

Skořápky od vajec a kosti, pokud právě topíme, házím do ohně. Ten vše desinfikuje,  organické části - blány vajíček, šlachy a chrupavky na kostech shoří. Přepálené skořápky se samy rozpadnou, větší zbytky kostí před uložením popele do kompostu rozdrtím. Zůstane prakticky jen základní látka - fosforečnan vápenatý.Ten se do kompostu hodí, protože snižuje kyselost a obohacuje o vápník a fosfor. Podotýkám, že topíme pouze dřevem z listnatých stromů, všechen popel tudíž sypu na kompost.

Nic proti, ale kosti bych asi nepálil, tímt teď myslím ochranu ovzduší a co se týče pálení dřeva, s tím já osobně zacházím opatrně do kompostu jej přidávám ale v malých dávkách.
Slyšel jsem že i dřevený popel může být toxický, pokud v blízkosti těchto stromů nachází nějaký zdroj znečištění - i stromy do sebe absorbují těžké kovy, které pak zůstávají ve spáleném zbytku - popelu. Jsou na to různé vědecké studie.

Taky kompostér na zimu zakrývám černým igelitem. Přes rok do něj sypeme v podstatě veškerý "bio" odpad z domácnosti - zbytky od jídla, vaření, posekanou trávu i popel a nikdy jsem nemusela přidávat nic jiného.

Na stránkách jsem našla teploměr do kompostu, u kterého píšou, že je potřeba udržovat teplotu v kompostu nad 38C. Tak jestli to nebude ten důvod, proč někomu kompost "nejde".

Ahojky zahradníci.
Co děláte s posekanou trávou? Já zvažuji koupit kompostér, máte s nimi nějaké zkušenosti? Díky za info

Při přehazování kompostu jsem na samém spodku narazila na velikánské množství trusu brouků. Zřejmě zlatohlávka zlatého a zlatohlávka tmavého. Od páchníka to nebude, ten snad žije v dutinách mrtvých stromů. Ví někdo jak tento trus nejlépe využít? Třeba rozházet jako hnojivo kolem růží, keřů, stromů a po trávě? Nebo raději ponechat na kompostu?

Kompostování
Jelikož můj původní kompost byl u plotu a od sousedů Cypřišovec Leylandův rostl tak rychle, že mi více jak z poloviny zakrýval kompost. Tím kompost nedostal dostatek vláhy, aby se mohl rozkládat. Založila jsem si nový a větší se 2 kobky, abych kompost mohla na jaře jednoduše přehazovat a vytvořený kompost ve spodní části použila jako hnojivo k mým rostlinám.  Rýčem jsem vyryla jámu a hlínu jsem dávala na plachtu na jednu hromadu. Manžel mi smontoval ze starého drátěného plotu a několika dřevěných palet ohrádku. Boky palet zevnitř kompostu přikryl tkanou textilií, aby kompost nevypadával a palety rychle nehnily. Na spodek jámy jsem naházela vrstvu větví, nejsilnější jak můj palec a začala jsem starý kompost přehazovat do nového. Hrubší části vpravo a jemnější vlevo. Vždy vrstvu kompostu a vrstvu hlíny, kterou jsem měla na plachtě. Ve starém kompostu byly i nastříhané větve od růží a vůbec nebyly rozpadlé. Všechny jsem je vybrala a dala na ohniště. Nikdy víc už nedám do kompostu větve s trny. Na spodku starého kompostu byla 20cm vrstva krásné hlíny s velkým množstvím trusu od Zlatohlávků. Ty větší útvary jsou úkryty, ze kterých brouci vylezli jako dospělci. Zajímalo by mne, kde se tito brouci teď skrývají. Nenašla jsem ani jednoho.

Kompostér
V listopadu 2009 jsem sama smontovala kompostér a postavila ho na hlíněný podklad, aby žížaly mohly do kompostéru. 5 let se do něj házel živý odpad většinou z kuchyně, někdy odkvetlé okrasné rostliny (jiřinky, mečíky, pivoňky atd.). V kuchyni mi stojí nádoba, do které házíme odpad při čištění zeleniny (cibule, česnek,okurky,mrkev, petržel, celer, soc z kávy, pytlíky čaje, rozmačkěné vaječné skořápky....) Nedávám slupky z tropického ovoce, slupky z brambor a košťáloviny, ani zbytky vařeného jídla.  Kompostér byl téměř plný, tak jsem vrchní vrstvu odebrala a odvezla na nově založený kompost. Zbytek, krásně rozloženého kompostu jsem dávala do různých nádob. Musela jsem se hluboko naklánět do kompostéru, abych rozložený materiál malou lopatkou mohla vydolovat. Místy byl dosti tvrdý. Našla jsem v něm velikánskou spoustu žížal. Tím, že materiál je různorodý, přírodní proces si s tím lehce poradí. Hotový kompost lze průběžně vybírat dvěma spodními dvířky. Nikdy jsem do kompostéru nedávala nějaké bakterie nebo něco podobného. Když budete hromadit např. jen posekanou trávu, tak zplesniví.