V dnešní době není problém si koupit jakoukoliv kytku v kteroukoliv roční dobu. To se týká i lilií, které se staly podobně jako jiné květiny jednou z položek květinářského průmyslu. Květina určitě přinese obdarovanému radost. Ale pokud je vypěstovaná vlastnoručně, přinese radost i darujícímu.
V obecném povědomí se po léta považuje za královnu květin růže. V současné době prodělalo šlechtění okrasných květin obrovský vývoj a byly vytvořeny kultivary, které jsme si před pár lety ani nedokázali představit. Nechme růži její titul, ale všimněme si rozmanitosti jiných květin. Lilie zde určitě vynikají, a kdyby se královský titul nedědil, ale volil, určitě by lilie nebyly bez šance stát se královnou květin. Nejen barvami (chybí jen modrá barva) nebo jejich kombinacemi a barevnými typy kreseb, ale i velikostí květů a výškou rostlin, postavením a tvarem květů nebo termínem kvetení.
Z toho vyplývá široké spektrum jejich zahradního využívání jako:
- součást trvalkových výsadeb,
- mobilní zeleň,
- solitérní rostliny,
- dekorativní uplatnění v přírodních nebo hajních partiích zahrady,
- doplněk alpin,
- sbírkové záhony,
- květiny k řezu.
Pokud se rozhodneme začít s pěstováním lilií, bude pro začátek nejvhodnější pěstovat je jako součást trvalkových výsadeb. Jestliže zde vysadíme několik cibulí jedné odrůdy lilie, určitě vynikne v celé své kráse a klidně můžeme nějakou tu lodyhu použít i k řezu. Pro tento účel jsou vhodné asijské hybridy, které jsou snadno dostupné, pro pěstování jednoduché a v široké paletě barev.
Pro obyvatele sídlištních bytů bez zahrádky nebo tam, kde je problém s pěstováním lilií ve volné půdě (např. kvůli myším), je pěstování lilií v nádobách jednou z možností, jak si dopřát krásu květů. Tato metoda nám rovněž umožňuje obměnu kvetoucích rostlin, které chceme mít na očích, podle sezónnosti kvetení. Je třeba mít na mysli, že pěstování v nádobách znamená pro lilie extrémní podmínky pro přežití. Nádoby často prosychají a může dojít k jejich přehřívání. Na druhé straně pěstování lilií v nádobách umožňuje namíchat přesně takový substrát, jaký potřebují. Můžeme tam pěstovat i náročnější skupiny lilií, jakými jsou např. orientální hybridy nebo longiflorum hybridy, které se na venkovních záhonech obvykle pěstují obtížně. Uplatnění by zde našly spíše nižší kultivary. Je třeba domyslet uskladnění nádob v zimě, abychom si nevytvářeli zbytečně problémy typu „kam s ním?“
Lilium - lilie - pěstování v nádobách
Pokud chceme použít lilie jako solitérní rostliny, volíme takové kultivary, které požadavek na výraznost nebo dominanci splňují. Měly by to být rostliny vyššího vzrůstu, s barevně výraznými a většími květy, s bohatým a dlouho kvetoucím soukvětím. Pro zdůraznění dominance by to neměla být jen jedna rostlina, ale skupina několika cibulí stejného kultivaru. Pro tento účel se fantasticky hodí orienpety (vysvětlení viz dále).
Výsadbu lilií v přírodních a hajních partiích budeme řešit zřejmě speciálním sortimentem, např. botanickými druhy, martagon hybridy nebo americkými hybridy. Takové uplatnění lilií proto vyžaduje hlubší znalosti o požadavcích lilií na stanoviště. V těchto partiích bychom měli použít jen takové lilie, pro které jsou místní podmínky vhodné.
Podobné zásady platí pro výsadbu lilií v alpinech, kde se dají vysazovat drobné nebo nižší botanické druhy (např. Lilium pumilum, L. cernuum), které mají také speciální požadavky na pěstování. Uplatnění lilií v alpinech je limitováno výškou lilií, ale pro okrajové části alpin nebo jako výplně pro různé výškové úrovně alpin se mohou lilie hodit.
Pojem sbírkový záhon je pro sběratele kultivarů něco jako album pro sběratele známek. Je to místo, kde sběratel realizuje svoji posedlost sehnat „Něco“ s velkým Ň. Časem tato posedlost postihne mnoho specializovaných pěstitelů. Většinou se zde pěstuje sortiment, který se pak příležitostně prezentuje na různých výstavách lilií. Mnohdy tento záhon slouží k testování odolnosti nových hybridů, resp. k ověření jejich pěstitelských požadavků.
Pokud je cílem pěstovat lilie převážně k řezu, začíná to už kolidovat s komerčním pěstováním, což by nemělo být prioritní záležitostí specializovaných organizací. Takovou výsadbu je vhodné řešit jako pěstování užitkových rostlin. Ořezaný záhon květin totiž vůbec neoplývá nějakou krásou. Nekomerční specializovaní liliáři to většinou řeší ve svých sbírkových záhonech.
Každý rok se koná v bližším nebo vzdálenějším okolí několik výstav lilií. Pokud se sbírka lilií rozroste a jsou v ní zajímavé kultivary, snaží se liliář s výsledky své práce pochlubit. Nakonec i začínajícímu liliáři nic nebrání v tom, uřezat hezkou lodyhu a pochlubit se s ní na některé výstavě. Pokud toho chce pěstitel vystavovat více, je třeba něco vědět o přípravě lilií na výstavy, což je už speciální téma, ke kterému se vrátíme později.
Nejvyšším stupněm specializace je pak šlechtitelská práce. Ta určitě není prvotní motivací pro pěstování lilií, ale časem k tomu může pěstitel dojít. U amatérských šlechtitelů je to nejen zábava, ale i touha něco „stvořit“, která u těch nejvyspělejších přerůstá v cílevědomou práci přesahující rámec běžného hobby, vždyť mnoho amatérů stálo na počátku skokových změn a převratných metod ve šlechtitelské práci.
Člen SZO ČZS Gladiris, Martagon, Rosa klub ČR, Dagla, Pelargonie a člen také Klubu skalničkářů Praha
